Protesty proti turistům zaplavily Evropu, bouří se i chorvatský Dubrovník

Španělsko, Itálie, Chorvatsko. To jsou jedny z nejoblíbenějších destinací českých turistů pro letní dovolenou. A právě v těchto zemích vyšli místní lidé do ulic největších měst. Nelíbí se jim přívaly turistů, které mění města k nepoznání zejména v prázdninových měsících. Horko v ulicích ale nečiní jen oni, ale také vlna veder Lucifer, která v současnosti svírá Evropu. 

Symbolem letošního léta se tak pomalu stává jakási "fobie z turismu", píše britský The Guardian. Turistů se ale zastává Světová organizace turismu (UNWTO), která tlačí na místní autority, aby ho naopak podporovaly. 

Největší nával turistů zaznamenává Španělsko, loni ho navštívilo 75,6 milionu turistů. Nejvíce láká pobřežní Barcelona, která se potýká s nekontrolovatelným přívalem turistů už několik let, město také řeší problematiku služby Airbnb, která má vliv na místní trh s byty. "Dnešní model turismu vyhání lidi ze svých čtvrtí a škodí životnímu prostředí," uvedla pro BBC mluvčí skupiny Arran, která je odnoží radikální strany CUP. Španělský premiér Mariano Rajoy označuje tuto skupinu brojící proti turismu za extremisty. 

Protesty proti turistům se netýkají jen Barcelony, lidé vyjdou do ulic také na Mallorce a San Sebastianu 17. srpna. 

A turisté netrápí jen Španělsko. Minulý měsíc se nespokojenost s jevem projevila také v italských Benátkách. Ty navštíví ročně na 20 milionů turistů. Město má přitom "jen" 55 tisíc obyvatel. Z toho vyšly do ulic 2 tisíce lidí, kterým se nelíbí vyšší nájmy, obří výletní lodě a znečištění, které turismus přináší. 

Organizace UNWTO si je vědoma závažnosti situace. Její generální tajemník Taleb Rifai mluví pro Guardian o "velmi vážné situaci, která musí být řešena vážnou cestou". Přesto si myslí, že správné pojetí turismu může přispět k uchování místních komunit. 

"Je třeba zajistit, aby cestovní ruch byl obohacující zkušeností návštěvníků a hostitelů. Vyžaduje to silnou a udržitelnou politiku cestovního ruchu, postupy a angažovanost vnitrostátních i místních vlád a administrací, ale i společností ze soukromého sektoru, místních komunit a samotných turistů," domnívá se. Organizace vydává doporučení pro města, která mají za cíl minimalizovat davy v ulicích. Jde zejména o přimění turistů, aby svůj program měli pestrý, či aby se nesoustředil jen na centrální část města. 

Benátky chtějí zakázat provozování nových ubytovacích zařízení pro turisty v centru města, radnice poslal do ulic i jakési "sčítače", kteří v nejvytíženějších místech monitorují přeplněnost. Opatření proti turistům přijímá i Řím. Lidé nesmějí jíst na fontánách a pít v noci na ulicích alkohol. Podobná opatření přijal i Milán. V oblasti Darseny město zakázalo prodej jídla z pojízdných kiosků a prodej selfie tyčí, který platí pro letní měsíce. 

Chorvatský Dubrovník, který je také na seznamu světového dědictví UNESCO, není spokojený s množstvím výletních plaveb, které do města přivádějí tisíce turistů. Starosta se rozhodl po městě rozmístit kamerový systém, který má monitorovat počet návštěvníků tohoto historického města. Počítá se s tím, že v případě překročení určitého počtu turistů již další do historické části vpuštěni nebudou. 

Za neobvyklý nával turistů může v posledních dvou letech situace v severní Africe, kde přetrvává vysoké riziko terorismu. "Jakmile se podíváte na uspořádání mnoha těchto kontinentálních měst - zjistíte, že jsou starobylá a  často se sítí menších uliček - místní lidé pak začínají mít pocit, že jim je někdo vzal," uvedl Duncan McCann, ekonom z New Economic Foundations (NEF).