Norsko mají v rukou mladí voliči: Generaci Utöya výrazně ovlivnil Breivikův masakr

Norská veřejnoprávní televize NRK uvedla, že podle nejnovějšího průzkumu agentury Norstat si 46,3 procenta voličů přeje, aby v čele vlády zůstala stávající premiérka a šéfka Konzervativní strany Höyre Erna Solbergová. Jonase Gahra Störeho, který je vůdcem nejsilnějšího opozičního uskupení Dělnické strany, podpořilo jen 39,1 procenta voličů.

Dělnická strana a její středoleví spojenci přitom po většinu letošního roku v průzkumech vedli a analýzy předpokládaly, že by Störe mohl vystřídat v čele vlády konzervativní premiérku Solbergovou. S oživováním norské ekonomiky ale začala podpora opozice klesat. Experti nicméně upozorňují, že rozdíly v průzkumech jsou velmi těsné.

Norsko se od konce 60. let 20. století, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, potýká s trvalým proudem přistěhovalců. A zvládání imigrace bylo i jedním ze stěžejních témat, které řešila vláda Erny Solbergové v uplynulém volebním období. Záhy po převzetí moci v roce 2013 se vláda potýkala s prudkým poklesem cen ropy, který vážně poškodil tamní ekonomiku a loni ji na krátkou dobu poslal do recese. Rostoucí nezaměstnanost, pomalý ekonomický růst, snížení daní a rozsáhlé investice do infrastruktury přinutily Solbergovou jako první hlavu norské vlády využít státní fond bohatství.

Breivikovy atentáty motivovaly generaci mladých lidí, v té době dětí či teenagerů, aby se více zapojili do politiky, ať už na pravici nebo na levici, v odporu proti Breivikovým xenofobním a protimuslimským názorům. A data ukazují, že mladí voliči s největší pravděpodobností přijdou k volebním urnám ve větším počtu, než tomu bylo v minulosti.

"Cítila jsem v ten den hroznou bezmoc," říká jednadvacetiletá Anja Ariel Törnesová Brekkeová, která pár týdnů po masakru vstoupila do mládežnického křídla Dělnické strany. "Byl to způsob, jak vzdorovat. Chtěla jsem dokázat, že levice není oslabena, že existují lidé s podobnými názory, kteří nahradí ty, co byli zabiti," uvedla Brekkeová, která je nyní generální tajemnicí mládežnického křídla krajně levicové strany Rudých. Marxistická strana Rudí by mohla být jedním z klíčových hráčů v pondělních parlamentních volbách.

Mladí voliči mají podle expertů ve srovnání s řadovými Nory větší zájem o témata jako je školství, klimatické změny a životní prostředí, zvláště pak v souvislosti s produkcí ropy a zemního plynu v Norsku.

Větší angažovanost je charakteristická pro "generaci Utöya", jak ji nazval politolog Johannes Bergh z ústavu pro společenský výzkum v Oslu. Podle Berghovy studie z roku 2015 uvedlo při posledních parlamentních volbách v roce 2013 téměř 14 procent prvovoličů, že patří k některé z politických stran, zatímco v roce 2009 to bylo pouze šest procent.

Prvovoliči se přitom nehlásili jen k Dělnické straně, jejíž mládež se stala přímým terčem Breivikova útoku, ale ke stranám celého politického spektra. "To nás překvapilo. Očekávali jsme, že mladí lidé budou vstupovat především do Dělnické strany," řekl Bergh.

"Bezprostředně po útocích jsme sledovali nárůst počtu členů mládežnického křídla Dělnické strany. Ale stejná věc se děla i u konzervativců. Breivikovy útoky byly totiž útoky na norskou demokracii, nikoli na jednu politickou stranu," dodal. Je také patrné, že strany věnují mladým voličům více pozornosti. "Politici musejí naslouchat mladým lidem a musejí hledat cestu, jak je oslovit," uvedl Bergh.

Z dlouhodobého hlediska je Bergh přesvědčen, že efekt generace Utöya pomůže zajistit obrodu demokracie v Norsku. "Je to pozitivní jev. Když lidé začnou chodit k volbám v mládí, mají tendenci v tom pokračovat," řekl.