Volby ovládnou migranti, zasáhnou i Česko, říká předseda německé levice

ROZHOVOR - Německé volby jsou prakticky za dveřmi a volební kampaně vrcholí. Představitelé objíždějí města a snaží se přesvědčit voliče, předsedové stran spolu debatují před kamerami. Strana Die Linke neboli německá Levice na tom není jinak. Předseda Bernd Riexinger v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o volbách, koalici i současných problémech společnosti.

Pane Riexingere, je zde nějaké téma, které zahýbe letošními volbami? Tedy silné téma, které musí řešit všichni politici bez ohledu na partaj a program strany.

Překvapivě jsou to uprchlíci, o které se média znovu začínají živě zajímat v posledních několika týdnech. Veřejné debaty a zprávy odrážejí zájem o mezinárodní dění. Je také jasné, že problémy jako sociální rovnost, důchody a zdravotní péče budou vždy aktuální pro německé voliče. Tohle jsou témata, které by měly všechny strany řešit.

Nemáte obavy z toho, že i přes velký volební úspěch zůstanete vždy v opozici? Jak to vidíte s možným koaličním partnerství s jinými stranami?

Již v minulosti jsme prohlásili, že bychom spolupracovali se sociální demokraty (SPD) a Zelenými, byla by to podobná koalice jako v roce 2013. Tímto spojenectvím bychom získali ve sněmu většinu. Naše priority jsou stále stejné: Zvýšení minimální mzdy, sociální jistoty, zabezpečený důchod, zlepšení situace ve zdravotnictví a vzdělávacích institucích a vyšší zdanění aktiv. Pokud budou tyto dvě strany ochotné dodržet tyto zásady, pak budeme spolupracovat. Žádná jiná koalice zde pro nás nepřichází v úvahu.

Kolik procent byste chtěli ve volbách ideálně získat?

10 procent a více by pro nás bylo uspokojivé.

Co bystě prosadili jako první, pokud uspějete?

Co můžeme udělat hned, je zvýšení minimální mzdy. Dále přestat zbytečně protěžovat základní příjmy a zrenovovat zdravotní péči a zařízení v Německu. Chceme prosadit lepší, transparentní a spravedlivější financování. Nutně také potřebujeme více odborných pracovníků v nemocnicích.

Promítne se do voleb i nějaký světový problém, jako je třeba změna klimatu, kybernetická bezpečnost, nebo se zaměříte jen na domácí témata?

Náš program se samozřejmě zabývá i německou rolí v Evropské unii. Vyvíjíme tlak na současnou vládu, aby ukončila úsporná opatření a vytvořila solidární alternativu k volnému obchodu, abychom pomohli k lepšímu rozvoji sousedních států (včetně České republiky). Aktivně řešíme i uprchlickou krizi, tureckou otázku, nebo se snažíme o dosažení cílů v oblasti globálního oteplování.

Změní podle vás výsledek německých voleb směřování v Evropě? Dotknou se volby nějak okolních států?

Pokud volby skutečně rozhodnou o nové vládě v Německu, pak to změní ekonomický směr země, což bude mít obrovský dopad na sousední státy. Hospodářská krize a rostoucí dluhy souvisejí s přebytkem výroby Německa a pokusem o vyrovnaný rozpočet. Jenže přebytek kapitálu v jednom státě znamená i nedostatek v jiném. Chtěli bychom také změnit stávající systém přijímání uprchlíků, což se dotkne států jako je Itálie a Řecko. Nechceme je v tom nechat samotné a naopak bychom se snažili o vytvoření nových migračních zákonů. Zbytečně ztracené životy ve Středozemním moři se musí okamžitě zastavit.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu socialismus Německo Die Linke Bernd Riexinger

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy