ROZHOVOR | Němečtí politici přikrášlují fakta, Češi jsou se situací spokojení, říká odborník na Německo

Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc. se narodil 21.6. 1937 v Brně. V roce 1961 obdržel na VŠE titul inženýra, v roce 1992 byl jmenován profesorem. Vědecky se angažuje v oblasti světové a evropské ekonomiky a hospodářské integraci Evropské unie. Je autorem několika významných publikací a v současné době přednáší Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Metropolitní univerzitě v Praze.

V září proběhnou v Německu očekávané volby, o měsíc později se bude volit v ČR do Sněmovny. Jak byste zhodnotil předvolební situaci obou zemí?

V Německu se velká část veřejnosti, zejména v nových spolkových zemích, zřejmě domnívá, že tzv. velké strany jako CDU nebo SPD, nedostatečně, a to i v předvolebním "klání", reflektují skutečné problémy, které zajímají občany. V některých případech se jim vyhýbají zcela, třeba migrace a kriminalita, nebo je přikrašlují. Platí to i pro opoziční strany s výjimkou AfD. Tohle může ovlivnit počet získaných hlasů. Předvolební situace v ČR je jiná, je tu i příliš mnoho osobních útoků, viz třeba pan Babiš, a méně věcných debat. Svědčí to o celkové spokojenosti většiny voličů se stávající situací.

Figuruje tady nějaký vliv "zvenčí", který může ovlivnit německé volby? Třeba americké prezidentské volby stále doprovází skandál s intervencí Ruska, turecký prezident zase dává svá doporučení.

Osoba prezidenta Trumpa je "strašákem", který se zřejmě stále více stává nástrojem německé vlády a jmenovitě kancléřky Merkelové k posilování sjednocovacího vlivu na vnitřní vývoj EU a ambice nové německé zahraniční politiky. V Německu samotném sehrává roli spíše fenomén tureckého presidenta Erdogana, kterého, nezapomínejme, že volila většina Němců s tureckými pasy. Mnoho Němců si už nepřeje pokračování v tzv. velké koalici, ale jsme svědky značného rozštěpení německého obyvatelstva.

To přispívá i k větší předvolební aktivitě Merkelové v médiích a v setkáních s občany, které však v nových spolkových zemích často končí vypískáním!

Představuje tedy turecký prezident nebezpečí pro Německo?

Erdogan může v omezené míře ovlivnit volby, protože lze očekávat, že část etnických tureckých Němců nemusí dát - jako tomu bylo i v minulosti - své hlasy SPD či CDU. I to je například doporučení presidenta Erdogana.

Jaké zásadní změny čekají Evropu i ČR, pokud Angela Merkelová nevyhraje?

Tuto alternativu nepovažuji za reálnou. Kdyby k ní došlo, možná by to lecčemus prospělo v Německu i v EU...

Jaká jsou hlavní témata německých voleb?

Vymezení hlavních témat není jednoduché, protože celková ekonomická i sociální situace je v Německu dlouhodobě a zejména nyní uspokojivá, relativně i absolutně. Pravda, statistiky často uvádí vysoké procento chudoby, ale je užitečné se seznámit detailně s parametry této chudoby a také např. dávkami, které jsou poskytovány chudým.

A co uprchlíci?

Není náhodné, že drtivá většina uprchlíků z Afghánistánu, Eritreje , Iráku a částečně i ze Sýrie atd. a nově i z Afriky, převážně směřuje do Německa, méně do skandinávských zemí, a vůbec ne do zemí východní Evropy, především pro velkorysé sociální dávky a služby pro uprchlíky, a nikoliv z důvodů zajištění bezpečného přístřeší. Německý ministr vnitra de Maziére nedávno nadhodil možnost jejich (příspěvky) sladění s jinými státy EU, ale opět další nerealistický projekt v oblasti integrace a migrace, na kterém se zřejmě vážně v Evropské komisi pracuje.

Co lidem nejvíce vadí na muslimskýh uprchlících? Je to odlišná víra? Zvyklosti? Problémy s integritou? Poslední výzkumy ukazují, že muslimové se integrují vcelku dobře - až 60% má stálé zaměstnání, 20% má na zkrácený úvazek nebo brigádu.

Na muslimských uprchlících, myslím, v Německu vadí, že už zažili mnohaleté zkušenosti s tureckými přistěhovalci, kteří mají minimální zájem stát se vnitřně součástí většinové společnosti, do níž dobrovolně přicházejí. Po příchodu se snaží zachovat si paralelní struktury a v duchu muslimské víry a jejích hodnot vychovávají i děti. Životní styl "jinověrců" je pro mnohé muslimy nebezpečný, ovšem velkorysé sociální dávky se neodmítají. Jsou přirozeně i příklady opačné, ale německá veřejnost vnímá integraci jako nedostačující.

Integrace se nedá vyjádřit pouze zaměstnáním. Motivace je tu především ekonomická a musí zabezpečit rodinu, která mívá hodně dětí. Integrace je mnohem komplexnější problém.

Kdo rozhodne volby v Německu? Jsou tady nějaké skupiny, na které se chtějí strany obzvláště zaměřit (mladí, senioři, atd.), nebo jsou němečtí voliči spíše věrní svým stranám?

V současných volbách je vysoké procento - opakuje to Schulz, ale ví to i kancléřka - dosud nerozhodnutých. Bývalí voliči CDU či SPD jsou částečně znejistěni politikou svých stran. Méně to platí o Bavorsku, kde si CSU nepochybně zachová vysoké procento voličů, neboť obratně formuluje program bližší voličům, než jsou programy SPD či CDU. CSU má také předsedu ,který se ještě nedávno nebál kontrovat mocné kancléřce. To bavorský volič oceňuje, i když to v praxi koalice má jen omezený účinek.

Německo je považováno za lídra Evropy a významný hlas má po celém světě. Proč se v kampaních neobjevují zásadní světové otázky, jako je třeba špatná ekonomická situace na jihu Evropy, změna klimatu, kybernetická bezpečnost...?

Německo není lídrem Evropy, nikdo jim k tomu nedal mandát a oni sami zatím tuto roli odmítají, mimo jiné i proto, že ji nechce financovat a je si také dobře vědomo animozit z doby druhé světové války a holocaustu. Stačí se podívat na nedávná zobrazení kancléřky Merkelové s hitlerovským knírkem například v Řecku.

Stále více však využívá k prosazování svých zájmů architektury Evropské unie a v morálním ohledu i pozitivní pozice vůči obrovskému nekontrolovaného přílivu uprchlíků na podzim 2015, který je různými institucemi (třeba OSN) ve světě vysoce ceněn, a má i podporu Komise EU. Po vítězství Merkelové ve volbách očekávám, že je třeba počítat s urychlenou europeizací uprchlického fenoménu, to je právním diktátem s aplikací většinového hlasování. Terčem bude zejména východní Evropa.

Čeští komunisté se už od sametové revoluce těší stabilní a věrné voličské základně, stejně tak německou levici nelze ze spolkové sněmu tak úplně odstrčit. Co stojí za úspěchem levice v Německu? A proč ji lidé stále volí?

Neřekl bych, že levice v Německu je úspěšná. Tím, že nemá v programu vybudování druhé NDR, ale jen sní o společnosti, kde si budou rovni občané, a zároveň i dobře vystihuje slabiny stávajícího systému, může mít své sympatizanty, ale nehrozí, že by mohla formovat německou politiku. Tradiční zázemí v nových spolkových zemích však ztrácí. Ale má nyní výborné vedoucí představitele - řečníky. Protože programy voliči příliš nestudují, je osobní výkon v médiích často rozhodující pro sympatie nebo kritiku k celé politické straně.

Můžeme nalézt nějakou souvislost mezi německou AfD a českou SPD Tomia Okamury? Můžou být alternativou k velkým a hlavním stranám?

Afd mohla být alternativou, ale ztratila část seriózních voličů hádkami vedoucích představitelů. Ale to se může změnit, zvláště, když i po volbách budou "velké strany" věnovat málo pozornost obavám velké části občanů z delší perspektivy Německa. V Česku nemáme podobnou alternativu, není jím ani SPD Tomia Okamury. Do nedávna to bylo hnutí ANO, které získalo své voliče právě jako projev nedůvěry k zavedeným stranám a nepochybně si tuto pozici stále zachovává, jak ukazují statistiky preferencí.