Papež připustil limity migrace: Důležitá je integrace a pomoc přímo v Africe, je to prý naše přítelkyně

O tiskové konferenci konané na palubě letadla, které mířilo z jihoamerické Kolumbie do Vatikánu, informovala česká sekce Vatikánského rozhlasu. Tiskovou zprávu sdílel na sociální síti také kardinál Dominik Duka, který se dlouhodobě k celé migrační krizi staví velmi rezervovaně.

Papeže Františka se na tiskové konferenci tázal také jeden z italských novinářů, kterého zajímal postoj italské církve k migraci. Ta totiž nedávno podpořila italskou vládu v jejím úsilí omezit naloďování migrantů v severoafrické Libyi. Novináře tak nezajímala návštěva Kolumbie, ale zejména to, zda papež a toto téma diskutoval s italským premiérem Gentilonim. Novinář se Františka zeptal také na to, co si on osobně myslí o uzavírání hranic v době, kdy například na libyjských březích uváznu uprchlíci v nelidských podmínkách.

 „Především, setkání s premiérem Gentilonim bylo osobní a nikoli na toto téma; proběhlo ještě před tímto problémem, který se objevil o několik týdnů, skoro měsíc později. Došlo k němu tedy před tímto problémem. Za druhé: cítím povinnost vyjádřit vděčnost Itálii a Řecku, neboť otevřeli srdce migrantům. Avšak otevřít srdce nestačí. Problémem migrantů je nejprve otevření srdce, vždycky. Existuje také Boží příkaz přijímat je, »protože jsi byl otrokem, migrantem v Egyptě« - to říká Bible. Vlády však musejí tento problém řešit za pomoci ctnosti, jež je vládě vlastní, a tou je moudrost,“ odpověděl Svatý otec diplomaticky.

Následně však vysvětlil, co onou moudrostí míní. „Za prvé: kolik je míst? Za druhé: nejenom přijímat, ale integrovat. Viděl jsem tady v Itálii krásné příklady integrace. Když jsem byl na Univerzitě Roma Tre, kladli mi otázky čtyři studenti. Poslední, která kladla otázku, mi byla povědomá, když jsem spatřil její tvář. Ano, byla to jedna z těch, kteří rok předtím letěli se mnou v letadle z ostrova Lesbo. Naučila se jazyk, a poněvadž studovala biologii ve svojí vlasti, udělala si rozdílové zkoušky a ve studiu pokračovala. Naučila se jazyk... tomu se říká integrace,“ vysvětlil František.

„Během jiné cesty, myslím, když jsme se vraceli ze Švédska, jsem mluvil o švédské integrační politice jako o modelu, ale také Švédsko moudře pravilo: »Počet je stanoven a víc není možné«, protože je tu nebezpečí ne-integrace. Za třetí: je tu humanitární problém, o kterém jste mluvil. Uvědomuje si lidstvo tamější lágry v poušti, podmínky, o kterých jste mluvil? Viděl jsem fotografie... jsou tam vyděrači. Mluvil jste o italské vládě, která na mne působí dojmem, že dělá hodně na humanitárním poli, aby se vyřešil také ten problém, že nemůže přijímat. Avšak stále mít otevřené srdce, moudrost, integrace a humanitární blízkost,“ rozvedl dále.

Následně dodal, že je třeba, aby se pomoc přesunula také na africký kontinent. V Evropě prý stále panuje jakési přesvědčení, že Afriku je „třeba vytěžit“. Hodně Afričanů totiž neutíká před válkou, ale před hladem. Papež se ztotožňuje s názorem, aby se investovalo přímo v Africe. „Afrika je přítelkyně a je třeba jí pomoci růst,“ doplnil.