Madrid - Španělské úřady pokračují v krocích, jimiž chtějí zabránit konání katalánského referenda o nezávislosti. Krom policejních razií byli na dnešek předvoláni první tři starostové, kteří souhlasili s poskytnutím obecních prostor pro konání plebiscitu.
Španělská policie dnes zasahovala v sídle soukromé zasilatelské firmy Unipost ve městě Terrasa nedaleko Barcelony a zabavila materiály, které měly být dodány členům volebních komisí. Deník La Vanguardia uvedl, že poprvé tak policie zabavila přímo volební materiál pro konání referenda. Dosud už policie zabavila v Katalánsku na 1,5 milionu letáků a dalších tiskovin, které měly sloužit jako propagace plebiscitu o nezávislosti.
Razie v zasilatelské firmě Unipost byla provedena poté, co minulý týden španělská státní pošta poslala ředitelům poboček v Katalánsku upozornění, aby nepřijímali zásilky související s referendem a vyvarovali se jakýchkoli jiných úkonů, které s hlasování souvisí.
Na policii je předvoláno zatím 37 starostů. Pokud by se k výslechu nedostavili, hrozí jim zatčení. Španělské ministerstvo vnitra také oznámilo, že pro den referenda 1. října zvýší počet policistů v Katalánsku o 1000. Polovina z nich už podle listu La Vanguardia dorazila na místo svého nasazení.
Španělská média dnes rovněž informovala o policejní razii na radnici katalánského města Girona a v sídle tamní vodorozvodné společnosti Agissa. Jde o součást vyšetřování údajných podvodů této firmy, v níž má podíl i město Girona. Nepravosti, včetně defraudace veřejných financí, se prý děly už koncem 90. let a údajně pokračovaly i za vedení Carlese Puigdemonta jako starosty (červenec 2011 až leden 2016). Puigdemont ale zatím vyšetřován v této kauze není.
Podle listu El País souvisí vyšetřování na radnici v Gironě i s takzvanou kauzou Tři procenta. Ta vypukla v roce 2005, kdy tehdejší katalánský socialistický premiér Pasqual Maragall obvinil představitele koalice Konvergence a jednota (CiU) z korupce a ovlivňování veřejných zakázek (jako úplatek prý dostávali tři procenta z ceny jednotlivých veřejných zakázek). Koalice CiU existovala v letech 1978 až 2015 a dlouhá léta byla vládní stranou v Katalánsku. Jejím členem býval i Carles Puigdemont.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , referendum , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák