Madrid - Španělské úřady pokračují v krocích, jimiž chtějí zabránit konání katalánského referenda o nezávislosti. Krom policejních razií byli na dnešek předvoláni první tři starostové, kteří souhlasili s poskytnutím obecních prostor pro konání plebiscitu.
Španělská policie dnes zasahovala v sídle soukromé zasilatelské firmy Unipost ve městě Terrasa nedaleko Barcelony a zabavila materiály, které měly být dodány členům volebních komisí. Deník La Vanguardia uvedl, že poprvé tak policie zabavila přímo volební materiál pro konání referenda. Dosud už policie zabavila v Katalánsku na 1,5 milionu letáků a dalších tiskovin, které měly sloužit jako propagace plebiscitu o nezávislosti.
Razie v zasilatelské firmě Unipost byla provedena poté, co minulý týden španělská státní pošta poslala ředitelům poboček v Katalánsku upozornění, aby nepřijímali zásilky související s referendem a vyvarovali se jakýchkoli jiných úkonů, které s hlasování souvisí.
Na policii je předvoláno zatím 37 starostů. Pokud by se k výslechu nedostavili, hrozí jim zatčení. Španělské ministerstvo vnitra také oznámilo, že pro den referenda 1. října zvýší počet policistů v Katalánsku o 1000. Polovina z nich už podle listu La Vanguardia dorazila na místo svého nasazení.
Španělská média dnes rovněž informovala o policejní razii na radnici katalánského města Girona a v sídle tamní vodorozvodné společnosti Agissa. Jde o součást vyšetřování údajných podvodů této firmy, v níž má podíl i město Girona. Nepravosti, včetně defraudace veřejných financí, se prý děly už koncem 90. let a údajně pokračovaly i za vedení Carlese Puigdemonta jako starosty (červenec 2011 až leden 2016). Puigdemont ale zatím vyšetřován v této kauze není.
Podle listu El País souvisí vyšetřování na radnici v Gironě i s takzvanou kauzou Tři procenta. Ta vypukla v roce 2005, kdy tehdejší katalánský socialistický premiér Pasqual Maragall obvinil představitele koalice Konvergence a jednota (CiU) z korupce a ovlivňování veřejných zakázek (jako úplatek prý dostávali tři procenta z ceny jednotlivých veřejných zakázek). Koalice CiU existovala v letech 1978 až 2015 a dlouhá léta byla vládní stranou v Katalánsku. Jejím členem býval i Carles Puigdemont.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , referendum , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák