Socialisté po celé Evropě ztrácejí půdu pod nohama, příčina je všude stejná

NÁZOR - Levicové strany se všude po Evropě snaží křečovitě nabídnout cokoliv, co by pomohlo střední třídě. Jejich snahy však zatím přicházejí vniveč, posledním důkazem je volební výsledek SPD v Německu. Komentátor serveru Bloomberg Leonid Bershidsky má pro úpadek socialistických stran vysvětlení.

Po nedělních volbách v Německu je prý jasné, že neúspěch sociálně-demokratických a socialistických stran není jen jakousi izolovanou záležitostí, ale že jde o trend, který představuje takřka existencionální krizi evropské levici a levému středu.

Martin Schulz (SPD) ihned po prohře obvinil Angelu Merkelovou (CDU-CSU), že může za mizerný volební výsledek socialistů, kteří získali jen 20,5 procenta. Ve skutečnosti však sám přesně nevím proč jeho strana utrpěla takovou porážku. Podobně dopadli na jaře socialisté ve Francii při prezidentské volbě nebo nizozemská Strana práce v březnu. 

Nepochopení výsledků socialistických stran jejími lídry má často charakter popření. Někteří na evropské levici jsou přesvědčeni, že hvězdy jsou pevně sladěny proti socialistickým stranám. Takhle vysvětluje Asbjoern Wahl, šéf norské kampaně pro sociální stát, nedávnou volební ztrátu místní labouristické strany:

 "Zlaté časy sociálních demokratů byly založeny na kompromisu mezi třídami a rovnováze moci, která umožnila společenský pohyb v rámci regulovaného kapitalismu (tj. Sociálního státu). Materiální základ pro tyto politiky nyní končí hlubokou krizí a stagnací kapitalismu a souběžnou neoliberální ofenzívou. Sociálně demokratický pokus o obnovení třídního kompromisu s úspěšnou třístrannou spoluprací a sociálním dialogem, a to bez mobilizace a konfrontace, je v současné politické konjunktuře iluzorním projektem," míní. 

Jak ale tito pomyslní "neoliberálové" (jako je například kancléřka Merkelová) profitují ze současné "krize a stagnace kapitalismu"? "Je pravděpodobné, že reagovali rychleji na tektonický posun ve volební základně stran," míní komentátor Bershidsky. 

Podle výzkumnic z Oxfordské univerzit Jane Gingrichové a z univerzity v Curychu SIljy Haeusermannové lze ústup sociální demokracie pozorovat od počátku devadesátých let, kdy začal klesat podíl manuálně pracující třídy. Jejich nová základna vyžadovala nový přístup. "Postindustriální koalice na podporu blahobytu je převážně zakotvena ve střední třídě, která má tendenci upřednostňovat politiku sociálních investic a aktivaci nad tradičními redistribučními politikami," píší výzkumnice. 

Přeorientování se na střední třídu však sociálním demokratům po roce 2000 nemusí nutně pomoci, obzvlášť ne v některých konkrétních zemích. Stejně jako Francie, Nizozemsko a severské země je i Německo "dostatečně socialistickou zemí", kdy už v sociální síti není možné žádné další výraznější zlepšení, které by přilákalo voliče, aby opustili CDU pro SPD.

Socialistické strany by se mohly zkusit přesunout na další neprobádané území, kde stále existují velké nenaplněné myšlenky - jako je například univerzální základní příjem nebo rozsáhlejší znárodňování. Toto místo už je však pomalu obsazené, v Německu o tématech mluví nekompromisní Die Linke.

Šanci na zvrat by měl možná vůdce britské labouristické strany Jeremy Corbyn, musel by se ale posunout více doleva. V britském politickém spektru totiž není jiná levicová alternativa a ve dvoustranných systémech může Corbyn doufat ve velké protestní hlasování, zatímco slabá konzervativní vláda se nepůsobí přesvědčivě. Corbynův radikalismus však pro střední třídu zatím není moc přitažlivý. Jakmile se navíc objeví někdo více charismatický než Theresa Mayová, aby se postavil Corbynovi, labouristé začnou ztrácet. 

Je možné, že jedinou cestou vpřed pro většinové strany na levici je sloučení se středopravými silami - něco, co se stalo ve Francii po vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách tohoto roku. Jeho strana La Republique en Marche není ani levicová, ani pravicová, a není prostá tradičních stranických zátěží, jako jsou radikální odborové členy nebo nacionalisté. Může prosazovat centristické politiky - včetně sociálně orientovaných. V Evropě už klasická sociálně demokratická levice netáhne, čím dál víc naopak zaujímají středové a spíše středo pravé proudy. 

Související

Zbytky zámku v Maříži. (autor: Harold)

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Více souvisejících

socialismus Levice (strana Německo) politické strany ČSSD evropa

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 30 minutami

před 54 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek uvedla, že Rusko je ochotné zvažovat mírové návrhy týkající se konfliktu na Ukrajině, pokud budou „realistické“ a budou zohledňovat zájmy Moskvy i situaci „na místě“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy