Socialisté po celé Evropě ztrácejí půdu pod nohama, příčina je všude stejná

NÁZOR - Levicové strany se všude po Evropě snaží křečovitě nabídnout cokoliv, co by pomohlo střední třídě. Jejich snahy však zatím přicházejí vniveč, posledním důkazem je volební výsledek SPD v Německu. Komentátor serveru Bloomberg Leonid Bershidsky má pro úpadek socialistických stran vysvětlení.

Po nedělních volbách v Německu je prý jasné, že neúspěch sociálně-demokratických a socialistických stran není jen jakousi izolovanou záležitostí, ale že jde o trend, který představuje takřka existencionální krizi evropské levici a levému středu.

Martin Schulz (SPD) ihned po prohře obvinil Angelu Merkelovou (CDU-CSU), že může za mizerný volební výsledek socialistů, kteří získali jen 20,5 procenta. Ve skutečnosti však sám přesně nevím proč jeho strana utrpěla takovou porážku. Podobně dopadli na jaře socialisté ve Francii při prezidentské volbě nebo nizozemská Strana práce v březnu. 

Nepochopení výsledků socialistických stran jejími lídry má často charakter popření. Někteří na evropské levici jsou přesvědčeni, že hvězdy jsou pevně sladěny proti socialistickým stranám. Takhle vysvětluje Asbjoern Wahl, šéf norské kampaně pro sociální stát, nedávnou volební ztrátu místní labouristické strany:

 "Zlaté časy sociálních demokratů byly založeny na kompromisu mezi třídami a rovnováze moci, která umožnila společenský pohyb v rámci regulovaného kapitalismu (tj. Sociálního státu). Materiální základ pro tyto politiky nyní končí hlubokou krizí a stagnací kapitalismu a souběžnou neoliberální ofenzívou. Sociálně demokratický pokus o obnovení třídního kompromisu s úspěšnou třístrannou spoluprací a sociálním dialogem, a to bez mobilizace a konfrontace, je v současné politické konjunktuře iluzorním projektem," míní. 

Jak ale tito pomyslní "neoliberálové" (jako je například kancléřka Merkelová) profitují ze současné "krize a stagnace kapitalismu"? "Je pravděpodobné, že reagovali rychleji na tektonický posun ve volební základně stran," míní komentátor Bershidsky. 

Podle výzkumnic z Oxfordské univerzit Jane Gingrichové a z univerzity v Curychu SIljy Haeusermannové lze ústup sociální demokracie pozorovat od počátku devadesátých let, kdy začal klesat podíl manuálně pracující třídy. Jejich nová základna vyžadovala nový přístup. "Postindustriální koalice na podporu blahobytu je převážně zakotvena ve střední třídě, která má tendenci upřednostňovat politiku sociálních investic a aktivaci nad tradičními redistribučními politikami," píší výzkumnice. 

Přeorientování se na střední třídu však sociálním demokratům po roce 2000 nemusí nutně pomoci, obzvlášť ne v některých konkrétních zemích. Stejně jako Francie, Nizozemsko a severské země je i Německo "dostatečně socialistickou zemí", kdy už v sociální síti není možné žádné další výraznější zlepšení, které by přilákalo voliče, aby opustili CDU pro SPD.

Socialistické strany by se mohly zkusit přesunout na další neprobádané území, kde stále existují velké nenaplněné myšlenky - jako je například univerzální základní příjem nebo rozsáhlejší znárodňování. Toto místo už je však pomalu obsazené, v Německu o tématech mluví nekompromisní Die Linke.

Šanci na zvrat by měl možná vůdce britské labouristické strany Jeremy Corbyn, musel by se ale posunout více doleva. V britském politickém spektru totiž není jiná levicová alternativa a ve dvoustranných systémech může Corbyn doufat ve velké protestní hlasování, zatímco slabá konzervativní vláda se nepůsobí přesvědčivě. Corbynův radikalismus však pro střední třídu zatím není moc přitažlivý. Jakmile se navíc objeví někdo více charismatický než Theresa Mayová, aby se postavil Corbynovi, labouristé začnou ztrácet. 

Je možné, že jedinou cestou vpřed pro většinové strany na levici je sloučení se středopravými silami - něco, co se stalo ve Francii po vítězství Emmanuela Macrona v prezidentských volbách tohoto roku. Jeho strana La Republique en Marche není ani levicová, ani pravicová, a není prostá tradičních stranických zátěží, jako jsou radikální odborové členy nebo nacionalisté. Může prosazovat centristické politiky - včetně sociálně orientovaných. V Evropě už klasická sociálně demokratická levice netáhne, čím dál víc naopak zaujímají středové a spíše středo pravé proudy. 

Související

Zbytky zámku v Maříži. (autor: Harold)

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Více souvisejících

socialismus Levice (strana Německo) politické strany ČSSD evropa

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy