Německo může mít novou vládu do Vánoc, už se objevují kompromisy kolem uprchlíků

Berlín - Předběžné rozhovory o nové koalici v Německu by měly začít 16. října. Vláda nevznikne bez toho, aniž by strany vyřešily rozpory v migrační politice. Návrhy prvních kompromisů se už ale objevují.

Svobodní demokraté (FDP) a Zelení, kteří se pokusí vytvořit vládu s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, už teď dávají najevo, o jaká ministerstva mají zájem.

"Naposledy, tedy u velké koalice, jsme to stihli těsně před Vánoci. To bych si přál i tentokrát, ale rozhodující je obsah, ne datum," řekl o povolebním vyjednávání magazínu Focus šéf kancléřství Peter Altmaier. Také kancléřka by vládu ráda sestavila do vánočních svátků.

Rychlé vyjednávání ale komplikuje několik faktorů. V polovině října se uskuteční zemské volby v Dolním Sasku a strany do té doby znovu povedou volební kampaň. Se začátkem takzvaných sondovacích rozhovorů se proto počítá až na 16. října. Skončit by měly do 24. října, kdy se poprvé sejde nově zvolený Spolkový sněm. Pokud budou sondovací rozhovory úspěšné, začne výrazně složitější fáze vyjednávání o konkrétní podobě programového prohlášení vlády a rozdělení vládních postů.

FDP by měla zájem o ministerstva financí, spravedlnosti a školství, pod které by nově spadala i celá oblast digitálních technologií. Zelení by rádi získali ministerstvo zahraničí, životního prostředí a resort, který má na starosti rozvojovou pomoc.

Největší rozpor se týká požadavku CSU zavést horní hranici pro příjem běženců ve výši 200.000 ročně. Opatření ale odmítá jak CDU Merkelové, tak FDP a Zelení. Objevují se první návrhy, jak spor vyřešit tak, aby si šéf CSU Horst Seehofer zachoval tvář.

Jeden z nich počítá s tím, že by se limit vztahoval na lidi prchající před válkou, nikoliv však na individuálně politicky pronásledované osoby. Právo na azyl pro politicky pronásledované je totiž součástí německé ústavy a podle odborníků ho není možné omezit limitem. Jak by takovéto řešení fungovalo v praxi, pokud by do Německa znovu, tak jako na podzim před dvěma lety, směřovaly statisíce běženců, ale zatím není úplně zřejmé.

Související

Více souvisejících

Německo Konzervativní unie CDU/CSU FDP (Svobodná demoratická strana Německo) uprchlíci Horst Seehofer Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy