Berlín - Předběžné rozhovory o nové koalici v Německu by měly začít 16. října. Vláda nevznikne bez toho, aniž by strany vyřešily rozpory v migrační politice. Návrhy prvních kompromisů se už ale objevují.
Svobodní demokraté (FDP) a Zelení, kteří se pokusí vytvořit vládu s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, už teď dávají najevo, o jaká ministerstva mají zájem.
"Naposledy, tedy u velké koalice, jsme to stihli těsně před Vánoci. To bych si přál i tentokrát, ale rozhodující je obsah, ne datum," řekl o povolebním vyjednávání magazínu Focus šéf kancléřství Peter Altmaier. Také kancléřka by vládu ráda sestavila do vánočních svátků.
Rychlé vyjednávání ale komplikuje několik faktorů. V polovině října se uskuteční zemské volby v Dolním Sasku a strany do té doby znovu povedou volební kampaň. Se začátkem takzvaných sondovacích rozhovorů se proto počítá až na 16. října. Skončit by měly do 24. října, kdy se poprvé sejde nově zvolený Spolkový sněm. Pokud budou sondovací rozhovory úspěšné, začne výrazně složitější fáze vyjednávání o konkrétní podobě programového prohlášení vlády a rozdělení vládních postů.
FDP by měla zájem o ministerstva financí, spravedlnosti a školství, pod které by nově spadala i celá oblast digitálních technologií. Zelení by rádi získali ministerstvo zahraničí, životního prostředí a resort, který má na starosti rozvojovou pomoc.
Největší rozpor se týká požadavku CSU zavést horní hranici pro příjem běženců ve výši 200.000 ročně. Opatření ale odmítá jak CDU Merkelové, tak FDP a Zelení. Objevují se první návrhy, jak spor vyřešit tak, aby si šéf CSU Horst Seehofer zachoval tvář.
Jeden z nich počítá s tím, že by se limit vztahoval na lidi prchající před válkou, nikoliv však na individuálně politicky pronásledované osoby. Právo na azyl pro politicky pronásledované je totiž součástí německé ústavy a podle odborníků ho není možné omezit limitem. Jak by takovéto řešení fungovalo v praxi, pokud by do Německa znovu, tak jako na podzim před dvěma lety, směřovaly statisíce běženců, ale zatím není úplně zřejmé.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , Konzervativní unie CDU/CSU , FDP (Svobodná demoratická strana Německo) , uprchlíci , Horst Seehofer , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 12 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák