Berlín/Hamburk - Hussam Al Zaher a jeho sestra v hidžábu byli na procházce po Hamburku, když kolemjdoucí na ně zakřičel: "Co tady děláte? Táhněte zpátky!" A podle syrského uprchlíka se slovní útoky dějí stále častěji.
Hussam Al Zaher přišel do Německa v roce 2015 a téměř okamžitě mu úřady přiznaly azylový status. "Myslím, že za tím stojí strach z neznáma," míní devětadvacetiletý muž, když mluví o rasismu a diskriminaci, které musí čelit. "Většina těch lidí, kteří nenávidí uprchlíky, nás vůbec nezná."
Německo vždycky platilo za nejvíc otevřenou zemí, co se vítání uprchlíků týče. Politické směřování země v posledních měsících a hlavně úspěch pravicové Alternativy pro Německo v nedávných volbách však budí mezi migranty jisté obavy. "Slyšel jsem toho hodně o posilování pravice, teď se bojím o svou budoucnost," řekl Al Zaher.
Hussam Al Zaher býval novinářem v Damašku, kde se znelíbil teroristům. Ze země utekl v roce 2014 do Turecka. Poté, co musel v továrnách pracovat 15 hodin denně, se rozhodl s rodinou překročit evropské hranice. Vzpomíná si, jak na přeplněné lodi plul do Řecka, nyní je sám jedním z více než 1,3 milionu uprchlíků v Německu.
"Viděl jsem kolem sebe lidi z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Všichni doufali v lepší život," popisuje Al Zaher své útrapy. Začátky v Německu byly pro něj nesmírně těžké, neuměl německy a jen velmi málo anglicky. Mezi Němci si však dokázal najít i přátele. Jednoho dne mu přišel od neznámého člověka e-mail. "Táhni zpátky do Sýrie, tohle je naše země. Ničíš náš stát svou kulturou," psalo se v něm.
Al Zaher však nechtěl jen nečinně stát a rozhodl se využít svých zkušeností ze žurnalistiky. Minulý rok tak založil první online časopis, se kterým mu pomáhají přátelé. Doufá, že přiblíží život uprchlíků Němcům a povede to k většímu porozumění na obou stranách. "Být otevřený k novým věcem je těžké, my se však snažíme o vytvoření jakési spojnice mezi lidmi," tvrdí mladý novinář.
Německá společnost je už nějakou dobu rozdělená v otázce uprchlíků a podpora vítací politiky Angely Merkelové rychle klesá. Úspěch AfD ve volbách je toho důkazem. "Nemyslím si, že jsou zde ultrapravicové nálady. Lidi jsou jen vyděšení. Bojí se neznáma a muslimů," věří Al Zaher.
Jenom letos dorazilo do Německa přes 123 tisíc žadatelů o azyl, nejčastěji jsou to běženci ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Společně s více než 280 tisíci uprchlíky z loňska a skoro 890 tisíc z roku 2015 žije nyní v Německu přes 1,3 milionů migrantů bez zázemí, které je potřeba nějak integrovat do společnosti.
"Lidé chtějí rychlé řešení, ale nic se vám nespraví přes noc," tvrdí Sahar Reza. "Zabere to celé roky, než se přizpůsobíme, než porozumíme zvyklostem ve společnosti a na trhu práce, než se naučíme jazyk a kulturu." Sama Reza podstoupila integrační kurz, kde se naučila základy němčiny, aby se mohla hlásit o práci.
Sahar Reza patřila mezi šťastlivce a příští měsíc začne interně pracovat pro německou stranu zelených. Podle svých slov sledovala volby a je výsledky velmi překvapená. "Ale chápu, čeho se Němci bojí. Celý život pracují, platí daně. A nyní to vypadá, že platí za někoho, kdo se na nich bude roky přiživovat, než se postaví na vlastní nohy," řekla mladá žena.
Postarat se o všechny uprchlíky vychází německou vládu draze. Je potřeba jim zajistit ubytování, stravu i lékařskou péči, nemluvě o integračních kurzech s výukou němčiny. Jenom loni vydal parlament skoro 22 miliard eur na zajištění potřeb uprchlíků, letos z rozpočtu vyčlení podobnou částku.
Z velké části se o začlenění uprchlíků starají neziskové organizace, protože oficiální snahy vlády jsou údajně nedostatečná. Azylanti si tak můžou vybírat mezi kurzy, které z nich vycvičí průvodce v muzeích, můžou se zúčastnit hodin vaření a hledat si potom práci v pohostinství, a pokud se cítí jen osamělí, funguje ve větších městech celá síť dobrovolníků, kteří jim rádi pomůžou zorientovat se ve městech.
Podle provozovatele jednoho z kurzů Corinna Sy je před nimi ještě dlouhá cesta. V roce 2015 bylo Německo zcela ochromeno obrovským přílivem uprchlíků, ale od té doby věří, že se jim podařil už velký pokrok. Nicméně sta tisíce dalších jsou izolovaní a nemůžou najít cestu, jak se stát součástí majority. Zabere mnoho let, než německá společnost bude znovu jednotná.
Související
Německo varuje: Rusko by mohlo zaútočit na NATO už v roce 2029
Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě
Německo , uprchlíci , krize , Státní integrační program
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 1 hodinou
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 1 hodinou
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 2 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 3 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 3 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 4 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 5 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 5 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 6 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.
Zdroj: Libor Novák