Na uprchlické trase přes Středomoří došlo ke změně, Itálie má nové obavy

Řím - Do Itálie a Španělska momentálně připlouvá více lidí, kteří do gumových člunů nenastoupili v Libyi, ale dostali se do Evropy z Tuniska, Alžírska nebo Maroka. Čísla sice nejsou - ve srovnání s desetitisíci uprchlíky z Libye - příliš vysoká, ale v Itálii vývoj sledují s obavami.

Cesta připomíná spíš vyjížďku rozjařené mládeže než útěk z domova. Dobrý tucet mladých mužů se uvelebil na dřevěném člunu, zpívá si a povídá, zatímco člun pod zářícím sluncem brázdí vlny Středozemního moře. "Bye, Bye Tunis," volá jeden z mladíků do kamery v mobilu a směje se. V pozadí proplouvá druhá loď. Na sociálních sítích se v posledních týdnech takových videí z Tuniska objevilo více. Na středomořské trase do Evropy se něco změnilo, píše agentura DPA.

Více než 1400 lidí přišlo jenom v září z Tuniska: více než předchozích osmi měsících dohromady. "Tolik jsme jich neviděli léta," řekl italský mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Flavio Di Giacomo. Sice to ještě nedosáhlo úrovně z doby krátce po arabském jaru 2011, říká velvyslanec EU v Tunisku Patrice Bergamini, ale nárůst to je. Tehdy přišlo během několika málo měsíců do Evropy přes Tunisko zhruba 25.000 lidí.

Letos zatím do Itálie dorazilo více než 107.000 migrantů, což je ve srovnání s předchozím rokem pokles o přibližně 25 procent. Stále ještě přichází většina uprchlíků přes Libyi a jen zlomek přes Tunisko a Alžírsko. Ale to, že přes mezinárodní pomoc jsou nyní reaktivovány staré trasy a ve stále větší míře nejde jen o uprchlíky ze zemí jižně od Sahary, ale stále častěji o Tunisany, Alžířany a Maročany, zneklidňuje nejen IOM, ale také Evropu.

"Nemůžeme tomuto vývoji mlčky přihlížet," říká místopředseda italského senátu Maurizio Gasparri z konzervativní strany Vzhůru, Itálie. "Podařilo se nám zastavit příliv ilegálů přes Libyi a bylo by absurdní nyní jen přihlížet tomu, jak se věci neustále opakují," zdůraznil Gasparri.

Itálie na jaře s Libyí uzavřela dohodu, na jejímž základě jsou uprchlíci drženi v zemi sužované občanskou válkou. Od té doby se spekuluje, že vláda v Římě platí i milice, které mají migrantům bránit v další cestě. Řím to několikrát dementoval. Ale Evropa podporuje mimo jiné pobřežní stráž v Libyi výstrojí a výcvikem.

Koncept se z evropského hlediska osvědčil i v Tunisku, kde například německá policie už delší dobu cvičí pobřežní stráž a pohraničníky a dodává materiál pro ostrahu hranic. Spolková vláda kromě toho nedávno otevřela v Maroku a Tunisku poradenská centra s cílem informovat lidi a nabízet jim alternativní možnosti útěku.

"Když se nějaká evropská země domlouvá s ozbrojenými milicemi v Libyi a brání legální migraci, vede to k určitému tlaku v ostatních regionech," pokouší se vysvětlit nový vývoj Ramadán bin Umar Avad z Tuniského fóra pro hospodářská a sociální práva (FTDES). Organizace před několika dny představila studii, podle níž chce Tunisko v současnosti opustit zhruba 40 procent mladých dívek. "Situace mladých lidí v Tunisku a Alžírsku je dnes opět obtížná," říká Avad.

Přes pokrok v demokratizaci především v Tunisku je ekonomická situace v regionu nadále špatná. Zhruba každý třetí absolvent vysoké školy nenajde práci. Také v Alžírsku a Maroku se v poslední době opakovaně odehrály protivládní protesty.

V Tunisku se počátkem roku odehrála velká diskuse o rasismu vůči subsaharským uprchlíkům poté, co byli napadeni a částečně vážně zraněni nožem na ulici dva mladí Konžané. V sousedním Alžírsku mezitím úřadující premiér Ahmad Ujahjá před nedávnými parlamentními volbami ostře brojil proti uprchlíkům. Ilegální přistěhovalci podle něj do země zanášejí kriminalitu, drogy a další negativní jevy. A v září vyzvalo ministerstvo dopravy, aby ve veřejné místní dopravě nebyli nadále přepravováni migranti.

Úřady intenzivněji postupují proti uprchlíkům už nějakou dobu. Především v Alžírsku uprchlíci v poslední době hovořili o větších vlnách zatýkání. Ve všech třech maghribských zemích byly nedávno zrušeny ilegální uprchlické tábory. Podle názoru unijní agentury na ochranu hranic Frontex vedlo i to k nárůstu počtu uprchlíků na takzvané západní trase směrem do Španělska. Letos tam přišlo už téměř 14.000 lidí, což je více než za celý minulý rok.

Z celkového pohledu jsou ale tato čísla pořád poměrně nízká. Přes aktuální vývoj považuje Mattia Toaldo z institutu Evropské rady zahraničních vztahů za nepravděpodobné, že by se z Tuniska stala nová Libye pro pašování lidí. "Infrastruktura a předpoklady pro pašování jsou v Tunisku výrazně horší než v Libyi," řekl Toaldo.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Itálie Tunisko Libye Alžírsko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy