Ojedinělá německá mešita má imámky, přijímá gaye a zakazuje burky

Berlín - Mešit je v Německu nespočet, ale jedna je vskutku unikátní. Svatostánek Ibn Ruschd-Goethe nese jméno po slavném německém mysliteli a spisovateli se považuje za velice "liberální" - modlitby zde vedou ženy, burky jsou zde nevítané a mezi návštěvníky najdeme i mnoho gayů. Skutečně otevřený islám pro každého.

Podle politoložky Elham Manea je mešita skutečným důkazem o rovnosti mužů a žen, ti se v jejích prostorách modlí společně a ne odděleně, jak je zvykem v ostatních svatostáncích. Někteří z nich však nesouhlasí. "Nemám nic proti imámkám, ale neříkají nic podstatného," tvrdí Somaya al-Thaar, která se právě zúčastnila modliteb v Ibn Ruschd-Goethe .

"Mešita je jen divadlo," napsala později Somaya al-Thaar na svém facebookovém profilu, a spoustu dalších uživatelů jí dává za pravdu. Mnoho lidí na sociálních sítích reagují s posměchem nebo šokem. Tvrdí, že se jedná o Potěmkinovou vesnici, perfektní divadlo liberalismu pro německá média.

Otevření mešity Ibn Ruschd-Goethe vyvolalo v Německu velký zájem médií, islámská komunita však na situaci pohlíží poněkud nešťastně. Mnoho lidí si myslí, že je nyní načase řešit otázku islámu a jeho role v evropské společnosti, někteří poukazují na to, že je potřeba náboženství víc liberalizovat, jiní nechtějí porušovat tradice.

Liberální mešita může vzniknout jen v Německu, které přijalo přes milion uprchlíků s islámským vyznáním. Vlády v Egyptě i Turecku důrazně odsuzovaly genderovou segregaci během bohoslužeb, tradici však v lidech odstranit nedokáží. Podle Arwa al-Khutabi, která do Německa přišla v roce 2005, aby zde dokončila studium historie, je Ibn Ruschd-Goethe mešita důležitá zejména v době, kdy je v zemi velký počet uprchlíků.

"Většina německých mešit je vedená Muslimským bratrstvem nebo vyučují Salafíju. Většina lidí tam nechodí, ale uprchlíci ano, pokud tam dostanou pomoc, tvrdí historička. Podle ní jsou pak nově příchozí lehce náchylní k tomu, aby adaptovali ty nejvíc tradiční a fundamentalistické návyky islámu.

Podle imáma Ali Taouil jsou tradiční mešity skutečně místem, kde může docházet k radikalizace, sám je zastáncem toho, aby se islám reformoval. "Ovšem musí to přijít z vyšších míst, lidi dole s tím moc nezmůžou," tvrdí osmačtyřicetiletý duchovní, který vede mešitu v Neukölln, předměstí Berlína.

Sám však muž považuje liberální mešity, jako je ta v Ibn Ruschd-Goethe, za výsměch islámu, která do náboženství nepatří. "Zašli příliš daleko. Náboženství, které se tam vyučuje, nemá s islámem nic společného," tvrdí Ali Taouil. Podle něj musí k reformaci docházet postupně, nelze tradiční zvyky vymýtit přílišným extrémismem.

Studie nedávno poukázala na to, že mnoho muslimských přistěhovalců, kteří v zemi žijí desítky let a jsou německými občany, mají stále potíže s přijímáním evropské identity. "Tvrdí, že integrace znamená dodržovat zákony. Ale po muslimech požadují, aby se vzdali i část své víry," tvrdí Al-Hammoud, který v zemi žije už přes 30 let.

On i starší generace přistěhovalců tvrdí, že zatímco zákony dodržují bez problémů, pro mnohé z nich je problém přijmout některé "evropské" hodnoty, jako je homosexualita. Podle něj je pak nepřirozené, aby mu nová společnost vnucovala svoje zásady. "Vždyť existuje svoboda vyznání. Nechápu, proč zkrátka nepřijmou to, že jsme muslimové, modlíme se a nikomu tím neškodíme," řekl Al-Hammoud.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Muslimové mešity

Aktuálně se děje

před 42 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy