Špatné vztahy s Tureckem škodí německé ekonomice, ale zbrojařský průmysl roste dál

Pokud chce německá zbrojařská firma vyvážet své výrobky do zahraničí, pak musí získat povolení od ministerstva financí. Jenže zástupce největší společnosti těžící z konfliktu, Rheinmetall, si stěžuje, že napětí mezi Berlínem a Anakarou mu hodně poškozuje byznys. "Pokud nedojde ke zlepšení, pak bude téměř nemožné získat další povolení," postěžoval si CEO firmy Armin Papperger.

Odvětví zbraní je pro německou ekonomiku velmi stěžejní, ale taky krajně kontroverzní. Čísla poukazují na to, že pokud firma přijde o své obchodní vazby v Turecku, pořád má na výběr ze spousty dalších zájemců, kteří slyší na německou kvalitu. V roce 2016 německé ministerstvo financí povolili obchod se zbraněmi v hodnotě téměř 7 miliard eur.

Úřady zatím od začátku roku 2017 povolily obchody za 25 milionů eur, což je o téměř 69 milionů eur méně, než tomu bylo před rokem. Celosvětově je Německo každoročně na třetím až pátém místě, co se vývozu zbraní týče. Žebříčku dominují USA a Rusko, následují je Čína, Francie a Německo, kteří exportují velmi podobné množství vojenské techniky.

Podle výroční zprávy jsou německé zbraně dostupné všude po světě, od Spojených států, po Velkou Británii, Řecko, Brazílii, Indii nebo Jižní Koreji. Mezi hlavními vývozními artikly patří především bomby, torpéda nebo raketové střely. Skoro polovina zbraní pak míří do členských států NATO, mezi kterými patří i Turecko.

Firmy si stěžují na to, že diplomatické vztahy země znemožňují jejich obchod, ale úřady poukazují na to, že z dlouhodobého hlediska se poptávka po německé produkci příliš nemění. Největší zájem byl kolem roku 2015, když vrcholil konflikt na Blízkém východě. Tehdy prodej zbraní raketově rostl a několik let byl nadprůměrný. Současný pokles by mě být pouze znamením končící války v Sýrii a průmysl by se tak měl vrátit ke svým dlouhodobým průměrným číslům.

Zbrojařské firmy čelí v Německu kritice z toho důvodu, že mnohdy dodávají výrobky do kontroverzních států, jako jsou Saudská Arábie nebo Katar. Obchody kvetou i v Egyptě či Spojených arabských emirátů, obě země jsou v podezření nedodržení lidských práv, což se nelíbí německé veřejnosti. Zbrojařské firmy přitom už v roce 2013 slíbily, že omezí svůj vývoz do sporných oblastí.

Veřejnost je pobouřená taky nákupem německých ponorek Izraelem v hodnotě 1,5 miliard eur, i když byla dohoda prověřená a povolena příslušnými úřady. Kontroverzi vzbuzuje zejména fakt, že mnoho odborníků se domnívá, že dodané ponorky se dají jednoduše modifikovat tak, aby nesly i jaderné hlavice.

Zatímco spousta kritiků se domnívá, že za současného vztahu by se měly veškeré vojenské obchody s Tureckem radši odvolat, poslední dobou zbrojařské firmy také těží z krize na Korejském poloostrově. V reakci na severokorejský jaderný program a raketové testy, Soul zvýšil svou poptávku po německé produkci, kterou hodlá použít pro vlastní obranu.