Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země - Spojené státy, Čínu a Rusko.
Ve své nejnovější zprávě o tom dnes informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Země západní a střední Evropy loni utratily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun) a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. Ruská invaze na Ukrajinu měla přímý dopad na rozhodnutí navýšit tyto výdaje a ze stejného důvodu lze jejich růst očekávat i letos, dodal analytik švédského institutu. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko.
Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Rusko loni na armádu a zbraně poslalo ani 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.
"Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo," uvedla Lucie Béraudová-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.
Spojené státy zůstávají navzdory vysoké inflaci zdaleka největším světovým vojenským investorem. Výdaje ve výši 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun) představují 39 procent veškerých světových prostředků na vojenské účely a jsou třikrát vyšší než výdaje Číny, která je na druhém místě.
"Nárůst vojenských výdajů USA v roce 2022 byl z velké části způsoben bezprecedentní výší finanční vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině," uvedl Nan Tian, vedoucí výzkumný pracovník SIPRI. 'Vzhledem k rozsahu výdajů USA má i nepatrné zvýšení v procentním vyjádření významný dopad na výši globálních vojenských výdajů," dodal Tian.
Spojené státy poslaly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř 20 miliard dolarů (428 miliard korun), což je nejvyšší částka poskytnutá kteroukoliv zemí jedinému příjemci od konce studené války. Přesto tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů, upozorňuje SIPRI.
Na čtvrtém místě podle výše vojenských výdajů je Indie s meziročním nárůstem o šest procent, na páté příčce je Saúdská Arábie s nárůstem o 16 procent.
Nejvyšší výdaje, 68,5 miliardy dolarů (1,46 bilionu korun), ve střední a západně Evropě měla loni Británie, přičemž více než 3,5 procenta z této částky putovalo na pomoc Ukrajině. Vojenské výdaje naopak klesaly Turecku nebo Nigérii.
Související
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti
Aktuálně se děje
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
včera
Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál
včera
Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl
včera
Francie ohlásila první případ eboly na svém území
včera
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
včera
Střelba v Ostravě. Muž zranil ženu, policisté ho našli mrtvého
včera
Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO
včera
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
včera
Extrémní počasí peče Evropu. Francie zaznamenala absolutní rekord, Británie uzavřela školy
včera
Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá
včera
Počasí: Do Česka míří extrémní tropy, naměřit můžeme až 39 stupňů
23. června 2026 21:19
Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu
23. června 2026 20:08
Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů
Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.
Zdroj: Libor Novák