Barcelona - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Asi stovka lidí se dnes ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice.
Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.
Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je ale podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
Asi stovka lidí se dnes shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně. "Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.
Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".
Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Dnešní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.
Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák