Barcelona - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Asi stovka lidí se dnes ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice.
Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.
Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je ale podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
Asi stovka lidí se dnes shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně. "Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.
Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".
Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Dnešní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.
Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
před 1 hodinou
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
před 3 hodinami
Nové ohnisko ptačí chřipky. Testy ho potvrdily na Klatovsku
před 4 hodinami
Klimatické konference ztrácí smysl? Aktivisté upozornili na zásadní problém
před 4 hodinami
Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací
před 5 hodinami
Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi
před 6 hodinami
Metro na lince B odpoledne nejezdilo
před 6 hodinami
Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál
před 7 hodinami
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
před 8 hodinami
Severní Korea jde s dobou. Kim nařídil masovou výrobu útočných dronů
před 9 hodinami
Nehoda u Málkova uzavřela silnici. Havaroval kamion s krevní plazmou
před 9 hodinami
Trumpova skepse se šíří. USA už nejsou jediné, kdo mohou vystoupit z Pařížské klimatické dohody
Aktualizováno před 10 hodinami
Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest
před 10 hodinami
COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti
před 11 hodinami
Zvířata požírají mrtvá těla na ulicích. Situace v Gaze je nadmíru kritická
před 11 hodinami
„Tohle je řešení“. Trump si na post generálního prokurátora vybral Gaetze, který obdivuje salvadorského diktátora
před 11 hodinami
Země je v kritickém stavu. Klimatické konference jsou málo, na boj se změnami počasí nestačí, varují experti
před 12 hodinami
BBC: Trump stihl během pouhého týdne od voleb šokovat Washington i celý svět
před 12 hodinami
COP29 se změnil v prezidentskou one man show. Alijev přítomným vyráží dech
před 13 hodinami
Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti
Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák