Barcelona - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Asi stovka lidí se dnes ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice.
Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.
Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je ale podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
Asi stovka lidí se dnes shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně. "Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.
Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".
Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Dnešní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.
Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
před 1 hodinou
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno před 1 hodinou
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 1 hodinou
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
před 2 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 4 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 5 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 6 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 7 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
včera
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
včera
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.
Zdroj: Libor Novák