Barcelona - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Asi stovka lidí se dnes ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice.
Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.
Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je ale podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
Asi stovka lidí se dnes shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně. "Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.
Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".
Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Dnešní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.
Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament.
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
včera
Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let
včera
Obchody a červencové svátky. První řetězec oznámil, jak to letos bude
včera
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
včera
Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví
včera
Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády
včera
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
včera
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
včera
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
včera
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno včera
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
včera
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
včera
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
včera
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
včera
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
včera
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
včera
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
21. června 2026 19:56
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
21. června 2026 18:37
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
21. června 2026 17:18
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.
Zdroj: Libor Novák