Barcelona - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Asi stovka lidí se dnes ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice.
Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.
Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je ale podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
Asi stovka lidí se dnes shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně. "Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.
Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".
Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Dnešní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.
Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii. To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
včera
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
včera
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
včera
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
včera
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
včera
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
včera
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
včera
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
včera
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
včera
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
včera
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
včera
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
včera
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
včera
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
včera
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
včera
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
včera
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
včera
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
16. srpna 2026 22:01
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
16. srpna 2026 20:49
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
16. srpna 2026 19:37
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Zdroj: Libor Novák