Paříž - O prodloužení mandátu vyšetřovatelů chemických útoků v Sýrii dnes OSN požádaly Velká Británie, Francie, Německo a Spojené státy. Moskva, která syrské vládě poskytuje vojenskou podporu, takové prodloužení odmítá.
Informovala o tom dnes agentura Reuters. Návrh rezoluce na prodloužení mandátu o jeden rok podaly Spojené státy už v říjnu. Rusko následně rezoluci vetovalo.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes řekl, že Moskva nesouhlasí s možným prodloužením mandátu vyšetřovatelů OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v souvislosti s útoky v Sýrii. Moskva také odmítla zprávu mezinárodního vyšetřovacího týmu, který došel k závěru, že syrská vláda stála za dubnovým chemickým útokem v Chán Shajchúnu.
Šéfové diplomacií Británie, Francie, Německa a Spojených států naopak ve společném prohlášení uvedli, že závěrům vyšetřovatelů věří a zároveň vyzvali syrskou vládu, aby OPCW informovala o chemických zbraních, kterými disponuje a přestala je používat. Požádali také, aby byl vyšetřovací mandát prodloužen.
Sýrie a Rusko odmítají, že 4. dubna bombu se sarinem na Chán Šajchún shodila syrská vojenská letadla. Spojené státy v reakci na incident podnikly nálety na syrskou leteckou základnu. Francie mezitím Sýrii varovala, že jakýkoliv další chemický útok se setká s vojenskou odvetou.
Související
Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?
Rusko vetovalo rezoluci o misi vyšetřující chemické útoky v Sýrii
plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) , OSN , Sýrie , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Francie , Německo , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák