Konec EU? 6 důvodů, proč by si to někteří Evropané přáli

Evropská unie má spojovat země napříč starým kontinentem. Volný pohyb po Evropě, možnost pracovat v zahraničí, možnost telefonovat ze zahraničí za výhodné ceny. To jsou některé z výhod, které jsme si oblíbili. Je však EU dokonalá? Podívejte se na 6 důvodů, proč tomu tak není.

Nesmyslná byrokracie

Evropská unie – to nejsou jen politici a komisaři. V rámci této instituce pracuje také velký počet úředníků, jejichž úkoly nejsou všem jasné. Dalším příkladem byrokracie v EU je její uspořádání. Evropský parlament se schází pravidelně ve francouzské Štrasburku, zatímco většina záležitostí Evropské unie se řeší v Bruselu. Některé instituce jsou také v Lucemburku, Evropskou centrální banku najdete ve Frankfurtu nad Mohanem. Když jsou budovy takto rozházené na velkém území, nelze se divit, že se v celé problematice lidé přestávají orientovat.

Výdaje za úředníky

Europoslanci a jejich kolegové ve strukturách EU dostávají slušně za svou práci zaplaceno. Letos byl plat europoslanců v přepočtu kolem 220 000 Kč hrubého. Navíc bez náhrad a diet, na které mají nárok. Jejich úředničtí kolegové na tom nejsou o mnoho hůře. Před několika lety zjistil britský deník The Telegraph, že někteří úředníci z EU si nesou domů větší výplatu než tehdejší premiér Spojeného království David Cameron. Dohromady stojí nás, daňové poplatníky, úředníci z Bruselu kolem 200 miliard korun ročně.

Široká paleta nepotřebných překladů

V Evropské unii se vše musí překládat. Úřední jazyk totiž není jen jeden, nýbrž všechny, které jsou úředními v členských zemích EU. To může být problém, protože každý zákon, prohlášení nebo jednání musí být přeložený do všech 24 oficiálních jazyků Evropské unie. To je prostor pro další výdaje. Evropská komise tvrdí, že zaměstnává na 2000 lingvistů a přes 3500 překladatelů, i když pouze sedminu na plný úvazek.

Chybějící odpovědnost

O většině důležitých věcí rozhoduje ať už Evropská komise, nebo předsedové a ministři členských zemí za zavřenými dveřmi. Na rozdíl od národních parlamentů, kde hlasování probíhá otevřeně, se evropští lídři schovají v soukromí a rozhodnutí oznámí až v neočekávanou chvíli. Novináře tímto postupem staví do role detektivů, kteří hledají, kdo se o co zasadil, a obyčejné lidi nechávají tápat v temnotách.

Přemíra regulací a omezení

I největší zastánci Evropské unie se občas musejí pozastavit nad poněkud bizarním rozhodováním jejich představitelů. Ano, jsou nařízení, která mají dobrý úmysl. To se týká třeba zákazu karcinogenních látek v potravinách. Jsou tu však i zákazy, nad kterými zůstává rozum stát. Asi nejslavnějším případem je zákaz prodeje „abnormálně ohnutých banánů“. Navíc se nesmějí prodávat ani takové, které dosahují délky menší než 14 centimetrů. Další absurdity? Děti mladší 8 let nesmějí nafukovat balónky bez dozoru dospělého člověka. A cirkusové stany musejí mít předepsané rozměry.

Ignorování vůle občanů

Čas od času se stanou případy, kdy má Evropská unie namále, a protože potřebuje prosadit to, co je v jejím zájmu, neostýchá se ignorovat občany, kteří o dané otázce hlasovali v referendu. To se stalo před dvanácti lety. Francie a Nizozemsko se tehdy prostřednictvím lidového referenda rozhodly nepřijmout Smlouvu o Ústavě pro Evropu. Netrvalo to však dlouho a byla přijata i Lisabonská smlouva, která velké množství změn okopírovala právě od Smlouvy o Ústavě. Tehdy se ovšem žádné referendum nekonalo a Francie s Nizozemskem Lisabonskou smlouvu podepsaly.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) lisabonská smlouva evropská komise

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy