Historický moment ve společné obraně EU: 23 zemí podepsalo důležitý dokument

"Podepsali jste něco, co by ještě před rokem většina z vás, a také zbytek světa, nepokládali za možné," řekla po podpisu ministrům šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Dnešek je podle ní sice historický moment v evropské obraně, ale zároveň také jen začátek společné cesty.

Státy, jejichž ministři dnes připojili svůj podpis, se zavázaly například ke zvyšování svých obranných rozpočtů tak, aby bylo možné splnit dohodnuté cíle. Země mají sladit své obranné možnosti a potřeby a případně se specializovat tak, aby se jejich schopnosti vzájemně doplňovaly.

Podporována má být spolupráce při výcviku a v logistice. PESCO má také podpořit schopnost evropských armád vzájemně spolupracovat i při nasazení, například v rámci evropských bojových skupin.

PESCO umožní členským státům, které tak chtějí a mohou učinit, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil. Naplno bude spuštěno v prosinci, kdy také mají být určeny první konkrétní projekty. Podle Mogheriniové už jich členské státy EU nabídly na pět desítek.

Český premiér Bohuslav Sobotka míní, že obranná spolupráce nejen podpoří význam EU ve světě a posílí evropský pilíř NATO, ale také zvýší celkovou bezpečnost členských zemí unie. České zapojení podle něj navazuje na předchozí aktivity Prahy k posilování evropské bezpečnosti.

Silnější spolupráci evropských zemí v obraně předpokládá lisabonská smlouva, reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly. Změna přišla až s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce liší. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.

Kromě odcházející Británie a také Dánska, které má v této věci dojednanou výjimku, se nyní k PESCO nepřipojily Irsko, Portugalsko a Malta. EU zdůrazňuje, že dveře pro tuto trojici zůstávají otevřené.

Evropská komise oznámení 23 států uvítala s tím, že se jedná o průlomový krok. Její mluvčí Alexander Winterstein dnes připomněl, že podle předsedy komise Jeana-Claudea Junckera by měla mít EU k roku 2025 plně funkční bezpečnostní a obrannou unii.

"Nemyslím si, že by to znamenalo dramatické změny v krátkém čase," řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V současnosti se podle něj konkrétní projekty teprve hledají, především v oblastech, kde má EU nedostatky. Ministr zmínil kybernetickou bezpečnost nebo třeba tankování za letu. Pro Českou republiku se podle něj nabízí možnosti přispět znalostmi a technologiemi v oblasti chemického vojska.

 Do projektu PESCO se dnes rozhodly zapojit: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.