ROZHOVOR – Vzhledem k napjatým vztahům mezi NATO a Ruskem se nezřídka hovoří o druhé studené válce, přičemž se objevují i spekulace, že se schyluje k otevřenému ozbrojenému konfliktu. EuroZprávy.cz se rozhodly zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají. Na otázky nám odpověděl Piers Cazalet z tiskového oddělení Severoatlantické aliance. Hovořili jsme i o České republice. Byla pochválena jako spolehlivý spojenec.
Některá média, ale i politici či analytici pokládají současné vztahy mezi NATO a Ruskem za druhou studenou válku. Je podle Vás tento příměr vhodný?Nato nechce novou studenou válku. Za posledních 68 let zůstal smysl aliance beze změny – udržet mír a předcházet konfliktům. V současnosti tady máme Rusko, které důrazně prosazuje své zájmy. To spolu s dalšími výzvami, jako je například terorismus, přispívá k nestabilitě a nejistotě u našich hranic. V reakci na tuto situaci se NATO rozhodlo pro největší posílení svých ozbrojených složek od konce studené války.
Rozmístili jsme mnohonárodnostní bojové jednotky v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. K tomu byla posílena naše přítomnost v oblasti Černého moře, konkrétně se jedná o brigádu v Rumunsku, která je opět založena na mnohonárodnostní bázi. Ztrojnásobili jsme Síly rychle reakce (NATO Response Force, NRF) na 40 tisíc vojáků a nově jsme zřídily jednotky velmi rychlé reakce (Spearhead Force) o síle 5000 vojáků. K tomu vzniklo osm menších velitelství, která propojují národní armády se silami NATO. Toto je jasné poselství, že útok proti členovi NATO bude mít za následek odpověď celé aliance.
Nicméně nevyhledáváme konfrontaci s Ruskem či kýmkoli jiným. Vše, co NATO dělá, je adekvátní situaci a má obranný smysl v souladu s mezinárodními závazky.
Je Rusko oprvadu hrozbou pro mír v Evropě či dokonce ve světě?Nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu pro spojence NATO a také víme, že Rusko může hrát konstruktivní roli ve světě. Zároveň ale tady v posledních několika letech máme více asertivní Rusko, které rozjelo horečnou vojenskou kampaň, jejímž výsledkem byla anexe části území ukrajinského souseda. Rusko také pokračuje v destabilizaci tohoto regionu. Navíc častěji provádí větší a neprůhledná vojenská cvičení u hranic členských zemí NATO.
Tváří v tvář těmto výzvám NATO zůstává věrné své misi, to jest zabránit konfliktu. Proto zvyšujeme naši obranyschopnost přiměřeným a transparentním způsobem. To je také důvod, proč NATO usiluje o více konstruktivní a předvídatelný vztah s Ruskem. Dialog je mimořádně důležitý v době rostoucího napětí a Rada NATO-Rusko zůstává stěžejním místem pro komunikaci, byť byla praktická spolupráce pozastavena.
Kde jsou mezi NATO a Ruskem nejvážnější třecí plochy a v kterém regionu je situace geopoliticky nejvyhrocenější (Kaliningrad, Pobaltí, Černé moře...)? Před 20 let Severoatlantická aliance usilovala o vybudování partnerství s Moskvou. A to i prostřednictvím již zmíněné Rady NATO-Rusko. Agresivní kroky Ruska, které zahrnují vojenské provokace v okrajových teritoriích a značí evidentní odhodlanost použít sílu k dosažení politických cílů, jsou zdrojem nestability pro celou oblast. Chování Moskvy celkově poškodilo euro-atlantickou bezpečnost a ohrozilo dlouhodobou snahu o svobodu mír a jednotu Evropy.
Jak jsem již řekl, usilujeme o smysluplný dialog s Ruskem a nestojíme o konfrontaci. Na druhou stranu ovšem nemůžeme ignorovat, jak Moskva porušuje mezinárodní pravidla. O to víc je důležité zachovat komunikační kanály, zvýšit předvídatelnost soupeře a zredukovat rizika.
Co konkrétně by tedy Rusko mělo udělat, aby se napětí snížílo? A naopak, jak může NATO ještě víc přispět k obnovení přátelských vztahů s Moskvou?Praktická spolupráce mezi aliancí a Moskvou byla sice přerušena kvůli ruské agresi vůči Ukrajině, nicméně necháváme dveře pro politický a vojenský dialog otevřené, abychom si jasně mohli vysvětlit pozice a minimalizovali hrozby pramenící z vojenských incidentů, ať už jsou záměrné či náhodné. Toto je v zájmu bezpečnosti Evropy.
Pokud jde o Rusko, NATO se jasně vyjádřilo k jeho agresivním krokům a provokativnímu chování. Opakovaně jsme vyzývali Rusko, aby zvrátilo nelegální anexi Krymu a přestalo se svou destabilizační politikou východní Ukrajiny. Také jsme požádali Rusko, aby zvýšilo transparentnost svých vojenských akcí a přerušilo provokace v blízkosti hranic NATO – v Baltském a Černém moři a dále pak ve východním Středomoří. Pokračujeme ve výzvách, aby Rusko zavedlo do praxe literu s ducha dohod o kontrole zbraní a konstruktivně pracovalo na modernizaci Vídeňského dokumentu, který slouží k budování opatření ke zvyšování důvěry a transparentnosti mezi členy OBSE.
Povaha našich vztahů s Ruskem se odvíjí od toho, zda Moskva provede ve své politice změny, které jasně ukážou soulad s mezinárodním právem, mezinárodními závazky a mezinárodní odpovědností.
Lze říci, jak se bude dál vyvíjet situace v Donbasu? Momentálně to vypadá na takzvaný zamrzlý konflikt...Situace na východě Ukrajiny je křehká a porušování příměří pokračuje. Těžké zbraně jsou stále blízko frontové linie a pozorovatelům OBSE je bráněno v monitorování situace, včetně té na rusko-ukrajinské hranici. Konflikt na Ukrajině má vážný dopad na bezpečnost a stabilitu euro-atlantického regionu a zůstává primárním důvodem, proč jsou současné vztahy NATO-Rusko takové, jaké jsou.
NATO se zavázalo k mírovému řešení krize v Donbasu a usiluje o obnovení původních poměrů v doněcké a luhanské oblasti, které jsou nyní pod kontrolou militantních separatistů, jež mají podporu z Ruska. Bude to vyžadovat kompletní zavedení toho, co stojí v minských mírových dohodách. Požadujeme, aby všichni plnili to, k čemu se podpisem zavázali. A zvláštní odpovědnost v této zálěžitosti má Rusko.
Je zde možnost, že by se Ukrajina v dohledné době stala členem NATO?Ukrajina oficiálně nepožádala o členství v NATO. V současnosti se snaží o reformu svých obranných a bezpečnostních institucí. Severoatlantická aliance podporuje úsilí Kyjeva o posílení demokracie a vlády práva. NATO také přispívá k modernizaci ukrajinských ozbrojených sil. Stále platí politika otevřených dveří. Jakékoli rozhodnutí o případném členství bude výhradně na Ukrajině a NATO. Nikdo jiný nemá právo v této věci intervenovat nebo ji snad vetovat.
Je Česká republika spolehlivých členem NATO?Česko je náš věrný spojenec a tvoří důležitou součást sdílené záruky bezpečnosti. Příští rok se české jednotky zapojí do mezinárodní bojové skupiny NATO v Litvě. Je to silný signál, že je vaše země solidární se spojenci. České jednotky mají dále velký význam v rámci misí v Kosovu a Afghánistánu. Česko je také zastoupeno v jádru vedení aliance. Mám na mysli generála Petra Pavla. Česká republika je hluboce ceněným členem NATO a jsme vám vděčni za přínos alianci.
Měla by Česká republika zvýšit výdaje na obranu?Jak jsem řekl, ceníme si přinosu Česka v misích a operacích NATO na území Kosova a Afghánistánu. To je důležité. Stejně tak je ale důležité investovat do obrany. Je nutné utrácet víc peněz a hlavně je utrácet lépe. Musíme mít totiž dostatečnou sílu a náležité vybavení, abychom mohli čelit stále nebezpečnějšímu světu. Proto by členové NATO měli směřovat k dvěma procentům HDP na obranu, jak bylo dojednáno v roce 2014.
Mnoho zemí NATO již začalo zvyšovat investice do obrany. Posun kupředu tady tedy je a věříme, že se závazek podaří naplnit. Vždyť bezpečnost není zadarmo. Úsilí, aby byli naši obyvatelé v bezpečí, musí být podepřeno adekvátními zdroji a spravedlivým rozdělením břemene.
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO , Piers Cazalet (mluvčí NATO) , Rusko , Ukrajinská krize , Česká republika , rozhovor , válka , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Policie obvinila muže z vraždy v Plzni. Oběť dnes v nemocnici zemřela
před 26 minutami
Na extraligovou scénu se vrací bývalý reprezentační kouč. Plzeň nově přebírá Jandač
před 52 minutami
Nejen Zelenského měli zabít. Toto je plán členů ochranky
před 1 hodinou
Peskov nechtěl komentovat tvrzení Kyjeva, že za pokusem o vraždu Zelenského stojí ruská FSB
před 1 hodinou
Miliardy pro Kyjev. EU schválila vyzbrojení a obnovu Ukrajiny z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur
před 1 hodinou
Rulík a spol. nemůžou počítat s Hertlem. Vedení Vegas českého útočníka na domácí MS nepustí
Aktualizováno před 2 hodinami
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 2 hodinami
Zemřela hvězda filmu Pomáda, Susan Bucknerová
před 3 hodinami
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
před 3 hodinami
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
před 4 hodinami
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
před 5 hodinami
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 6 hodinami
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 7 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 8 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 8 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 9 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 9 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 10 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 10 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
Rusko podniklo v noci na středu další masivní raketový a dronový útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Úřady hlásí poškození několika elektrárenských zařízení. V Kyjevské oblasti byli dva lidé zraněni a museli být hospitalizováni.
Zdroj: Lucie Podzimková