EU a země Východního partnerství odsouhlasily společnou deklaraci

Dokument, s jehož textem Ukrajina souhlasila až po odkladech, uznává evropské aspirace i evropskou volbu východoevropských států, uvádí ale také, že rozsah, hloubka a rychlost reforem i spolupráce s unií je určována "ambicemi a potřebami" partnerů. Předseda unijních summitů Donald Tusk novinářům řekl, že osobně by si přál i ambicióznější text.

"Pro mne je dál klíčovou věta z asociační dohody, která říká, že EU uznává evropské aspirace asociovaných zemí - tedy Ukrajiny, Gruzie a Moldavska - a vítá jejich evropskou volbou. Všechny volby zůstávají otevřené," prohlásil předseda Evropské rady.

Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři upozornil, že účast ve Východním partnerství nijak nenahrazuje přístupové rozhovory, které musí absolvovat každý případný zájemce o členství v EU. Téma "evropské perspektivy" členských zemí Východního partnerství je podle něj velice citlivé.

"Řada zemí Východního partnerství je pod tlakem Ruska a, upřímně řečeno, Rusové si příliš nepřejí, aby ten projekt se rozvíjel," upozornil český premiér.

Deklarace je základním výstupem z pátého summitu Východního partnerství, tedy projektu spolupráce mezi unií a Ukrajinou, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Běloruskem, který začal v roce 2009 v Praze.

Účastníci vrcholné schůzky Východního partnerství v deklaraci také uvedli, že jsou vysoce znepokojeni pokračujícím porušováním principů mezinárodního práva v mnoha oblastech regionu. "Jde o konkrétní oblasti jako jsou malé a střední podniky, digitální ekonomika, investice do rozvoje sítí, do dopravních, energetických a infrastrukturních projektů. Seznam je to dlouhý. Ale především chceme posílit vazby mezi občany a více podporovat občanskou společnost," vypočetl Tusk.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko při odchodu řekl novinářům, že mezi výsledky je také dohoda na vzniku "Marshallova plánu pro Ukrajinu", tedy soustředění evropských zdrojů do jednoho dokumentu. "A třešničkou na dortu je, že v příštích týdnech Evropská komise oznámí ambiciózní projekt makrofinanční pomoci na léta 2018 a 2019, tři tranše, začne se hned v lednu," prohlásil s tím, že konkrétní čísla nechce zveřejňovat, ale mělo by jít o přibližně stejný objem podpory, jakou země dostávala dosud.

Přílohou dokumentu je dvacítka do roku 2020 realizovatelných projektů ve čtyřech oblastech definovaných jako "silnější hospodářství, lepší vládnutí, silnější propojenost a silnější společnost".

Jde například o zlepšení přístupu k financování pro malé a střední firmy, o podporu občanské společnosti, posilování vlády práva a boje s korupcí, o soudní reformy, užší bezpečnostní spolupráci, ale také o posilování bezpečnosti dodávek energetických surovin či o vznik škol a výměnných studentských programů.