ROZHOVOR | Výbušný rozhovor: Migrační krize neexistuje, Orbánův plot je urážlivý, tvrdí analytik z Bruselu

Je uprchlická krize za námi, nebo se naopak bude situace zhoršovat? Někteří politici straší, že v Libyi čekají miliony migrantů na cestu do EU?Především je třeba říct, že zkušenost Evropy za poslední dva až tři roky, která se běžně označuje jako „krize“, není krizí v pravém slova smyslu. Po celém světě jsou země a regiony, které se uprchlickou otázkou musí zabývat daleko naléhavěji.

Co jsme měli a co stále máme v EU, je krize solidarity mezi členskými státy a nedostatek politické vůle podporovat EU jako celek při hledání vhodných politických řešení. Dvě hlavní trasy do EU - střední a východní Středomoří - jsou prakticky uzavřené, nicméně situace zůstává velmi choulostivá zejména v centrálním Středomoří. Tvrzení, že miliony migrantů čekají v Libyi, je nesprávné. Je z něj cítit snaha o senzaci.

Dohoda o uprchlících mezi EU a Tureckem se zdá být efektivní. Bylo by tak tomu i v případě afrických zemí?Je-li otázkou, zda může být prohlášení EU-Tturecko replikováno a použito v jiných náhodných zemích, pak je odpověď důrazně „ne“. Tato dohoda byla specifická pro vztah, který mají členské státy EU s Tureckem. Na každé uprchlické trase panují odlišné podmínky. Stejně tak je každá třetí země jedinečná. Snažit se naroubovat komplexní soubor problémů na jedno řešení, které by se hodilo všem, by nefungovalo. EU si je toho vědoma a opakovaně prohlásila, že tudy cesta nevede.

Uprchlická zařízení v Itálii a Řecku jsou přeplněná a běženci v nich nemohou být věčně. Co bude dál? Kam půjdou?Jednoduše nevíme, co se stane s lidmi, kteří jsou v současné době v přijímacích centrech v Itálii a Řecku. Co by se mělo stát, je, že ostatní členské státy zrychlí tempo v přesídlování uprchlíků a že projeví skutečnou solidaritu s členskými státy, které se nacházejí na frontě příchozích. Nedostatek politického vedení mezi členskými státy, zejména pak v těch, které odmítnou migranty přijmout, znamená, že jsme v patové situaci. A ta představuje pro naši kolektivní budoucnosti mnohem větší hrozbu než relativně malý počet lidí, kteří potřebují dlouhodobé řešení.

Některé země EU obnovily hraniční kontroly. Znamená to, že Schengen nefunguje?Schengen čelí vážným výzvám. Fungoval po mnoho let a v důsledku toho jsme se těšili větší prosperitě a integraci. Je zklamáním, že stávající výzvy vedly vedoucí představitele členských států k tomu, že učinili krok zpět. Schengenský režim umožňuje krátkodobé pozastavení svých pravidel a některé okolnosti, jako je teroristická hrozba, to skutečně vyžadují a ostatně jsou stanoveny v Kodexu hranic, nyní bychom ale už měli být schopni znovu deregulace a návratu k původnímu Schengenu s otevřenými hranicemi.

Maďarsko na svých jižních hranicích postavilo protiuprchlický plot a premiér Viktor Orbán tvrdí, že tím pomohl zachránit EU. Souhlasíte s ním?Ne. Orbánův plot je urážlivý vůči všemu, co EU zastupuje. Orbánovy hodnoty a právní normy jsou rozdílné od těch našich. Historie ukázala, že ploty mají tendenci spíše přesouvat než zastavit tok lidí. Říct, že pomohl “zachránit EU”, je hrubé zkreslení pravdy. Pokud by pan Orbán chtěl pomoct zajistit budoucnost EU v souvislosti s migrací, uskutečnil by významné investice do přemístění uprchlíků a projevil by více solidarity vůči členským státům, jejichž přijímací zařízení praskají ve švech.

Objevuje se teorie (možná bláznivá), že migrační krizi záměrně podporuje Rusko, aby tak podkopalo jednotu EU. Co si o tom myslíte a je zde vůbec možnost, že migranti způsobí kolaps unie? Nemyslím si, že Rusko stojí za migrací ve Středozemním moři, obzláště v tom východním. Zatímco nepochybuji o škodlivém ruském šíření "fake news" o migrační situaci v Evropě, skutečný pohyb lidí je způsoben širokou škálou sociálních a politických problémů.

Myslím si, že evropští voliči dobře chápou, že mír, sdílená prosperita a kolektivní důvěra jsou tím zásadním pro budoucnost naší Unie. Řekl bych, že současné problémy, které někteří populističtí vůdcové zhoršují, budou překonány a Unie vyjde silnější než dříve. Počet lidí, kteří přijíždějí do EU, dosáhuje nyní zanedbatelné hodnoty. Kolaps EU nehrozí a rozhodně ne kvůli migraci.

V Německu a Rakousku budou nové vlády. Změní tato skutečnost nějak dramaticky uprchlickou politiku EU?Vlády všech členských států mají významný vliv na to, jak EU vytváří politiku a právní předpisy. Jelikož je Německo v EU vedoucí silou, tamní hlasování bylo velmi důležité. Nevidím ale žádné podstatné změny, které by pramenily z nových vlád, jež se formují v době, kdy počet příchozích migrantů dramaticky klesl.

Země V4 včetně Česka jsou proti uprchlickým kvótám. Je tento jejich postoj komplikací při hledání účinného řešení krize?Ano. Jejich neuznání, že vzniklé problémy je třeba řešit jako kolektivní a nelze k nim přistupovat jednostranně, znamená, že EU má ještě větší bolení hlavy při plnění úkolů, jimž čelí. Bohužel, přestože přijímáme výhody členství v EU, někdy se objevuje tendence vyhnout se odpovědnosti. Takový postoj nemá žádný smysl, jelikož čísla spojená s kvótami byla zcela zvládnutelná, pokud by se k nim přistupovalo společně. To je to, o čem mluvím, když se odvolávám na krizi solidarity.

Uprchlíci nechtějí žít ve střední Evropě a míří na bohatší západ ši sever EU. Zároveň ale zaznívají návrhy, aby “protiuprchlickým zemím” byly například sníženy eurodotace. EU má zavedené mechanismy, které se zabývají členskými státy, jež odmítají převzít odpovědnost vůči jinému členskému státu. Nejedná se o potrestání, je to otázka zajištění toho, aby všichni měli spravedlivý podíl odpovědnosti. Existuje řada způsobů, jak lze ukázat solidaritu. Nejde pouze o skutečné přemístění uprchlíků. Nelze tolerovat demagogii a nedostatek vůle zapojit se do řešení. Rozhodující je kolektivní akce. Máme povinnost poskytnout osobám, které usilují o mezinárodní ochranu, bezpečnost. To se nezmění. Spolupráce s našimi členskými státy je jedinou cestou vpřed.

Shrňme to tedy závěrem. Co by EU měla podniknout, aby se definitivně vypořádala se situací kolem uprchlíků?Jak již vyplynulu z mých předchozích odpovědí, vydat se cestou solidarity by znamenalo účinnější řešení této “migrační krize”. Úkolem EU je organizovat tuto solidaritu a nalézt cestu vpřed, která umožní, že budeme dodržovat naše právní a morální závazky vůči těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a která zároveň zajistí Evropě bezpečnost a prosperitu.

Děkujeme za rozhovor.