Podíl muslimů v Německu do roku 2050 prudce vzroste. Studie uvádí dva důvody

Berlín - Podle amerického výzkumného ústavu Pew Research Center by se podíl muslimů na německém obyvatelstvu mohl do roku 2050 ze současných asi šesti procent zvýšit na jedenáct. Důvody jsou dva. Jejich průměrný věk je nyní 31 let, zatímco u lidí, kteří vyznávají jiné náboženství, nebo jsou bez vyznání, je to 47 let. Dalším důvodem je vyšší míra porodnosti u muslimů.

Badatelé vycházeli z předpokladu, že do Německa nebudou přicházet žádní uprchlíci a "normální" přistěhovalci z řad studentů, lidí hledajících práci a rodinných příslušníků budou přicházet zhruba ve stejném počtu jako v uplynulých desetiletích.

V případě, že by do Německa nepřišel jediný imigrant, žilo by podle ústavu v roce 2050 v zemi asi devět procent muslimů. Pokud by jich do země přišlo stejně jako v letech 2014 až 2016 bylo by za 33 let v Německu muslimů dvacet procent. V roce 2015 přišlo do Německa 890.000 migrantů, loni asi 280.000.

Zatímco na každou muslimku v Německu podle statistik připadá 1,9 dítěte, u ostatních žen je to 1,4 dítěte. V Británii se ale tato hodnota pohybuje kolem 2,9 dítěte u muslimek a 1,8 u ostatních žen.

Změna náboženství nemá na růst počtu muslimů podle studie výrazný vliv. Mezi lety 2010 a 2016 se po celé Evropě své víry totiž vzdalo o 60.000 více muslimů, než kolik lidí k islámu konvertovalo.

Pew Research Center srovnával data z několika evropských zemí. Nejvíce muslimů podle statistik žije ve Francii (5,7 milionu). Jejich podíl na francouzském obyvatelstvu představuje 8,8 procenta. Na druhém místě se umístilo Švédsko s 8,1 procenty muslimů v populaci a na třetím Británie s 6,3 procenty. Například v Polsku činí podíl muslimů méně než 0,1 procenta.

Související

Více souvisejících

Německo Muslimové porodnost obyvatelstvo

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy