NATO má souputníka. Země EU potvrdily vznik "obranné aliance"

S možností stálé spolupráce několika členských států unie v oblasti obrany počítá už lisabonská smlouva. Ta umožňuje, aby země společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil. Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly.

Změna přišla až s rozhodnutím Británie unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.

Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě - Irsko a Portugalsko - se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.

Mezi závazky, které na sebe země berou, patří pravidelné zvyšování výdajů na obranu "v reálném vyjádření". Mnozí z účastníků nyní vznikající unijní spolupráce jsou zároveň členy NATO, kde je zvyšování obranných výdajů také prioritní záležitostí.

Dnešní krok uvítal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který zdůraznil, že Evropa se při své obraně nemá a nesmí spoléhat na druhé. "V červnu jsem říkal, že je třeba probudit 'Šípkovou Růženku' lisabonské smlouvy - stálou posílenou spolupráci. O půl roku později se to děje," poznamenal.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí končící české vlády, vnímá zahájení PESCO také jako příležitost pro český obranný průmysl. "Jsme opravdu na začátku, dejme si trochu času na to, abychom zjistili, co je v tom pro nás nejlepší," podotkl v Bruselu. Právě nyní podle Zaorálka nastává chvíle hledání, jak se český zbrojní průmysl do evropských plánů zapojí, což se v minulosti nepříliš dařilo.

"Teď se to dá zkusit a máme pro to daleko lepší podmínky než dříve. Vítám PESCO také jako šanci pro českou ekonomiku, český průmysl," uvedl Zaorálek. Ocenil, že české ministerstvo obrany konkrétní projekty aktivně hledá a předkládá. Zaorálkovým nástupcem ve funkci bude dosavadní ministr obrany Martin Stropnický.

Česko se hodlá zúčastnit projektu s názvem "Zjednodušení a sjednocení postupů přeshraničního pohybu vojenských jednotek", který diplomaté popisují jako "vojenský Schengen". Po zjednodušení přesunů vojsk napříč Evropou volá také NATO, které v této věci hodlá s unií úzce spolupracovat.

Dalším projektem s českou účastí bude rozvoj schopností v oblasti vojenského zdravotnictví a projekt, jehož cílem je založení školícího střediska pro evropské výcvikové mise. Jako pozorovatel se ČR hodlá účastnit dalších pěti projektů, například snahy zvýšit možnosti vedení operací krizového managementu či projektu nového bojového vozidla pěchoty, nebo Slovenskem vedeného projektu "Schopnost nepřímé palebné podpory".

Finální zelenou by měli unijní posílené spolupráci v obraně dát ve čtvrtek šéfové států a vlád zemí Evropské unie na své poslední letošní schůzce.