Čas na obranu Evropy: Ale můžeme to zvládnout i bez pomoci?

Brusel - Evropští státníci příliš neuvítali zvolení Donalda Trumpa prezidentem, částečně za to může i jeho známá nechuť vůči tomu, aby Spojené státy i nadále dominovaly (a z velké části platily) Severoatlantické alianci (NATO). Tím se ovšem stává aliance mnohem flexibilnější a zde taky nejspíš leží odpověď na to, jaké obranné mechanismy Evropa vlastně má.

Jednání Donalda Trumpa má totiž pro Evropany jednu velkou výhodu - nutí kontinent vážně přemýšlet nad tím, jak se o svou obranu má postarat i bez cizí pomoci. Nesoulad ohledně toho, kolik má kdo platit, totiž leží převážně v tom, na co státy přispívají. Z rozpočtu evropských států pro NATO totiž vychází, že Evropané nepřispívají ani tak na vojenský pakt, ale spíše na personální náklady.

Z evropských rozpočtů totiž každoročně odchází více jako 50 procent financí právě na administrativu a úředníky, spíše než na samotnou armádu a vojáky (USA je to jen čtvrtina příspěvků). Zatímco na výzbroj vojáků odchází zhruba 20 procent financí z Evropy, Spojené státy americké přispívají na to samé asi 30 procent celkových příspěvků.

Z toho vychází, že evropské země jednoduše nechtějí utrácet víc, protože víc peněz by naopak šlo do administrativy a ne do armády a obrany. Evropská komise už proto navrhla, aby členské země přistupovali k rozdělením příspěvků mnohem racionálněji. Jenže ani to nepomůže, protože v Evropě chybí hlavně hlubší spolupráce a společné manévry, které by zajistily, že státy budou mezi sebou umět komunikovat.

Podle Bloombergu je potřeba si uvědomit, že aliance NATO dnes funguje jen díky dvěma důvodům - tím prvním je jasný společný cíl, tím druhým je - ať se nám to líbí nebo ne - vedení USA? které také alianci táhne převážně finančně. Evropa totiž nic jiného než NATO nemá, národní armádám chybí zkušenosti při společných manévrech.

I kdyby se EU dnes v Bruselu rozhodla, že opustí NATO a vytvoří jinou, celoevropskou obranu, je třeba mít na vědomí, že nová aliance stejně bude pracovat na principech NATO, ale už bez peněz z USA. Chybí zde však i lídr, který se postaví do čela. Francie, která po odchodu Velké Británie z EU? se stane největší armádou v bloku, se vždycky dívala na možnou evropskou armádu jako na protiváhu NATO, a ne jako něco, co by ho mohlo jednoho nahradit.

Otázkou tak je, zda už není načase, aby Evropa měla společnou armádu. Mnozí se ovšem domnívají, že to (zatím) není potřeba, zatímco druhá půlka trvá na tom, že je potřeba obecně navýšit společnou bezpečnost. Evropa totiž tím, že bude sama schopná se ubránit, prospěje nejen sobě, ale i USA, které se už nechce cítit jako někdo, kdo to má vše na svých bedrech.

Související

Více souvisejících

NATO obrana Armáda

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 10 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy