EU poprvé aktivovala "třaskavý" článek: Polsku hrozí odebrání hlasovacího práva

Novináře v Bruselu o rozhodnutí informoval první místopředseda komise Frans Timmermans. Podle něj byly neúspěšné dva roky trvající opakované snahy o konstruktivní dialog s Varšavou, týkající se především polské reformy soudního systému.

Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. K dosud nikdy nepoužitému kroku komise podle něj přistupuje "s těžkým srdcem".

Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství.

"Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní," míní Evropská komise.

Na základě dnes spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace, kdy se spor mezi Varšavou a komisí zjevně ani přes měsíce trvající snahy o dialog nedaří řešit, vstupují členské státy EU. Timmermans odmítl, že by aktivace článku sedm představovala nějaké "třaskavé" řešení, je to prý další snaha o dialog. Státy nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států.

Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace. Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by předchozí jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí, že v Polsku jsou závažným způsobem porušovány základní hodnoty EU, mezi něž vláda práva patří. Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo. Následné finální rozhodnutí o pozastavení některý polských práv, tedy o odebrání možnosti hlasovat, by už země opět přijímaly kvalifikovanou většinou.

Timmermans odmítl interpretaci, že by postup komise vůči Polsku jen posiloval protievropské síly v zemi. "My to děláme pro polské občany. Jsem přesvědčen, že každý jednotlivý obyvatel členské země EU má právo na nezávislé soudnictví. Věřím, že síla EU je v rovnosti všech před zákonem," prohlásil Timmermans. Právní jistota je podle něj také zásadní pro fungování jednotného unijního trhu. Jsou to právě soudci v jednotlivých členských zemích, kteří proto musí mít možnost pracovat nezávisle na politicích.

"Nejsem naivní. Je mi jasné, že to někdo bude vykládat jako útok na polský národ nebo na polský lid," podotkl Timmermans. Komise jako strážce unijních pravidel má ale podle něj povinnost konat, pokud je právní stát v ohrožení.

"Je to smutný den pro občany Polska, ale vítám návrh Evropské komise, že by mělo být nyní spuštěno ustanovení článku 7.1. Je jasné, že polské soudnictví je nyní pod politickou kontrolou vládnoucí strany. Musíme bránit zásady liberální demokracie," uvedl na sociálních sítích šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt. 

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pak odmítá, že by šlo o nějaký diktát Bruselu. "Kroky Polska v oblasti justice jsou naprosto zbytečné. Nechápu postoj polské vlády, která namísto uznání chyby jde do konfliktu s Evropskou komisí," přiznal pro EuroZprávy.cz Zdechovský.

Někteří čeští europoslanci to ale vidí opačně. "Považuji to od Evropské komise za naprostou nehoráznost," uvedl na sociálních sítích Jan Zahradil (ODS).

K věci se už vyjádřila také česká diplomacie. "Respektujeme dnešní rozhodnutí Evropské komise, které musíme ale nejdříve analyzovat. Pevně věřím, že se problém podaří vyřešit dialogem mezi Polskem a Evropskou komisí a najde se racionální kompromis," uvedl nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.