Migrační krize končí? V žádném případě: Počet uprchlíků trojnásobně vzroste, tvrdí studie. Jaká je příčina?

Londýn - Na první pohled to vypadá, že vrchol uprchlické krize už je za námi a situace se teď bude už jen zlepšovat. Nemusí tomu však být tak. Počet žadatelů o azyl v Evropě by mohl podle nových výzkumů dramaticky vzrůst kvůli změně klimatu, a to i za předpokladu optimistického vývoje globálního oteplování. Informaci o studii přinesl britský deník The Independent.

Výzkumníci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že podle nejhoršího možného scénáře globálního oteplování by žádalo v roce 2100 o azyl v Evropě třikrát více lidí než na začátku století.

Migrační krize, kterou svět začala zaznamenávat v roce 2015, způsobila stále zvyšující se počet lidí, kteří žádají o azyl v Evropě. Mnoho z těchto lidí opouští svoji domovinu nikoli kvůli válce, ale kvůli změnám v životním prostředí jako je například sucho. Tyto změny globální oteplování ještě zhoršuje.

"Evropa je už nyní zmatená z toho, kolik uprchlíků si má přiznat," řekl pro Independent profesor Wolfram Schlenker, ekonom z Kolumbijské univerzity, který byl spoluautorem studie, jež se objevila ve vědeckém časopise Science.

Profesor poznamenal, že ačkoli jsou přímé účinky změny klimatu cítit nejvíce v "chudších zemích v horkých oblastech", Evropa pociťuje nepřímé účinky v důsledku toho, že se na ni obracejí žadatelé o azyl z těchto zemí.

Studie profesora Schlenkera a jeho kolegy Anúše Misiriana specificky naznačila, že čím je nevhodnější teplota v daném státu pro pěstování plodin, tím pravděpodobněji jeho obyvatelé budou migrovat.

To znamená, že se migrace může v budoucnu dotknout především těch zemí, kde může panovat horké klima neslučitelné s pěstováním plodin. Výzkumníci použili údaje z minulosti o změnách počasí po celém světě a žadatelích o azyl v Evropě, aby odhadli, jak budoucí změna klimatu ovlivní tok uprchlíků.

Výzkumníci se zajímali především o změny počasí ve 103 zemích, odkud nejčastěji uprchlíci odcházejí ve srovnání s žádostmi o azyl v Evropské unii. Zjistilo se, že ze sledovaných zemí v letech 2000 až 2014 podávalo žádost o azyl v EU průměrně 351 tisíc lidí ročně.

Poté využili projekce předpokládaného budoucího oteplování v kombinaci s údaji o žádostech o azyl, aby odhadli změny migračního toku v průběhu století.

Zjistili, že i v případě scénáře "pomalého oteplování", v němž dojde k poklesu emisí skleníkových plynů, by se žádosti o azyl do EU mohly do roku 2100 zvýšit o 28%, tj. na číslovku 449 tisíc žádostí ročně.

Podle scénáře "rychlého oteplování", kdy se emise neustále zvyšují, výzkumníci počítají s dalšími 660 tisíci žádostmi o azyl ročně, což představuje trojnásobné počty ve srovnání se začátkem století.

"Často se tvrdí, že změna klimatu zhoršuje stávající hrozby pro společnost, navíc vytváří nové," uvedla doktorka Emily Shuckburghová, odbornice na klima v rámci Cambridgeské univerzity, která se do studie nezapojila.

"Tato studie poskytuje přesvědčivé důkazy spojující žádosti o azyl z minulosti přijaté členskými státy EU a souvislosti s klimatem země, odkud žadatelé o azyl pocházejí," uvedla.

Ačkoli profesor Schlenker zdůrazňuje, že v žádostech o migraci a v žádostech o azyl je mnoho různých faktorů, tato práce poukazuje na význam strategií ke zmírnění globálního oteplování.

Související

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

Více souvisejících

uprchlíci humanitární krize globální oteplování výzkum Univerzita Cambridge (UK)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy