Migrační krize končí? V žádném případě: Počet uprchlíků trojnásobně vzroste, tvrdí studie. Jaká je příčina?

Londýn - Na první pohled to vypadá, že vrchol uprchlické krize už je za námi a situace se teď bude už jen zlepšovat. Nemusí tomu však být tak. Počet žadatelů o azyl v Evropě by mohl podle nových výzkumů dramaticky vzrůst kvůli změně klimatu, a to i za předpokladu optimistického vývoje globálního oteplování. Informaci o studii přinesl britský deník The Independent.

Výzkumníci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že podle nejhoršího možného scénáře globálního oteplování by žádalo v roce 2100 o azyl v Evropě třikrát více lidí než na začátku století.

Migrační krize, kterou svět začala zaznamenávat v roce 2015, způsobila stále zvyšující se počet lidí, kteří žádají o azyl v Evropě. Mnoho z těchto lidí opouští svoji domovinu nikoli kvůli válce, ale kvůli změnám v životním prostředí jako je například sucho. Tyto změny globální oteplování ještě zhoršuje.

"Evropa je už nyní zmatená z toho, kolik uprchlíků si má přiznat," řekl pro Independent profesor Wolfram Schlenker, ekonom z Kolumbijské univerzity, který byl spoluautorem studie, jež se objevila ve vědeckém časopise Science.

Profesor poznamenal, že ačkoli jsou přímé účinky změny klimatu cítit nejvíce v "chudších zemích v horkých oblastech", Evropa pociťuje nepřímé účinky v důsledku toho, že se na ni obracejí žadatelé o azyl z těchto zemí.

Studie profesora Schlenkera a jeho kolegy Anúše Misiriana specificky naznačila, že čím je nevhodnější teplota v daném státu pro pěstování plodin, tím pravděpodobněji jeho obyvatelé budou migrovat.

To znamená, že se migrace může v budoucnu dotknout především těch zemí, kde může panovat horké klima neslučitelné s pěstováním plodin. Výzkumníci použili údaje z minulosti o změnách počasí po celém světě a žadatelích o azyl v Evropě, aby odhadli, jak budoucí změna klimatu ovlivní tok uprchlíků.

Výzkumníci se zajímali především o změny počasí ve 103 zemích, odkud nejčastěji uprchlíci odcházejí ve srovnání s žádostmi o azyl v Evropské unii. Zjistilo se, že ze sledovaných zemí v letech 2000 až 2014 podávalo žádost o azyl v EU průměrně 351 tisíc lidí ročně.

Poté využili projekce předpokládaného budoucího oteplování v kombinaci s údaji o žádostech o azyl, aby odhadli změny migračního toku v průběhu století.

Zjistili, že i v případě scénáře "pomalého oteplování", v němž dojde k poklesu emisí skleníkových plynů, by se žádosti o azyl do EU mohly do roku 2100 zvýšit o 28%, tj. na číslovku 449 tisíc žádostí ročně.

Podle scénáře "rychlého oteplování", kdy se emise neustále zvyšují, výzkumníci počítají s dalšími 660 tisíci žádostmi o azyl ročně, což představuje trojnásobné počty ve srovnání se začátkem století.

"Často se tvrdí, že změna klimatu zhoršuje stávající hrozby pro společnost, navíc vytváří nové," uvedla doktorka Emily Shuckburghová, odbornice na klima v rámci Cambridgeské univerzity, která se do studie nezapojila.

"Tato studie poskytuje přesvědčivé důkazy spojující žádosti o azyl z minulosti přijaté členskými státy EU a souvislosti s klimatem země, odkud žadatelé o azyl pocházejí," uvedla.

Ačkoli profesor Schlenker zdůrazňuje, že v žádostech o migraci a v žádostech o azyl je mnoho různých faktorů, tato práce poukazuje na význam strategií ke zmírnění globálního oteplování.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.
Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci humanitární krize globální oteplování výzkum Univerzita Cambridge (UK)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy