Uprchlická krize narazila v Itálii na svůj historický milník: Co bude dál?

Zatímco další a další migranti se vydávali na nebezpečnou cestu Středozemním mořem k italským břehům, jejich počet klesl meziročně téměř o třetinu. I tak se jednalo podle webu The Local o skoro 119 tisíc uprchlíků. A to je ještě potřeba poznamenat, že tak "nízká" čísla zařídila druhá polovina roku.

Mezi lednem a červnem Itálie zaznamenala skoro dvacetiprocentní nárůst počtu uprchlíků, kteří přijížděli po moři. S žádostmi o azyl se roztrhl pytel, jelikož italští sousedé - Francie, Švýcarsko a Rakousko - uzavřeli své hranice.

Jen v posledních třech dnech června připlulo k italským břehům celkem 10 400 lidí. Sousední státy odmítli dovolit, aby byť jediná loď migrantů z Libye byla přijata.

S parlamentními volbami na obzoru (stanoveny byly na začátek března tohoto roku - pozn. red.) začalo být přistěhovalectví klíčovou otázkou, a to především pro populistické Hnutí pěti hvězd.

Itálie se pokoušela najít způsob, jakým přijímat na své půdě nové migranty. Opírala se především o menší střediska, o nichž se domnívá, že pomohou uprchlíkům se postavit na vlastní nohy.

I tak tisíce žadatelů o azyl tuhnou ve velkých přístřešcích, které živí nedůvěru okolních čtvrtí, v nichž žijí Italové.

Všechno se však začalo měnit v červenci, jelikož počet lodí s migranty z Libye náhle klesl. Klesající trend pokračoval až do té míry, že příliv uprchlíků za posledních šest měsíců klesl o 70 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Tento pokles byl připisován kontroverznímu italskému posílení břehů pobřežními strážemi, které měly za úkol nepustit lodě k italské půdě.

Došlo rovněž k utěsnění jižních libyjských hranic, urychlení repatriací přímo z Libye a opatření k zastavení toku migrantů ze subsaharské Afriky přes tranzitní státy jako Niger a Súdán.

To, že se opatření vyplácejí, potvrdilo v prosinci libyjské námořnictvo, které prohlásilo, že v roce 2017 zachytilo nebo zachránilo 80 tisíc migrantů. Objevily se však i hrůzné případy toho, kdy uprchlíci skákali zoufale přes palubu, neboť se nechtěli vrátit do Libye.

Migranti zachyceni nebo zachráněni libyjskými obyvateli jsou obvykle drženi v zadržovacích střediscích, aby čekali na repatriaci, ale čekací lhůty jsou často dlouhé a podmínky politováníhodné.

Itálie i nadále udržuje s Libyí kontakty, aby nedocházelo k exodu uprchlíků, a to ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) s programem repatriace ekonomických migrantů.

Návrat těchto migrantů v minulém roce vzrostl z 1200 osob na 19 tisíc. Co se týče uprchlíků, Itálie se stala v posledním týdnu minulého roku první zemí, která přivítala skupinu etiopských, somálských a jemenských migrantů, kteří přiletěli letadlem přímo z Libye.

Italský ministr vnitra Marco Minniti prohlásil, že z těchto humanitárních koridorů by mohlo v roce 2018 těžit až 10 tisíc uprchlíků. Alespoň za předpokladu, že budou rozšířeny mezi evropské partnery.

"Existuje dobrá a spolehlivá cesta, po které se můžeme vydat. Nebudeme předstírat, že problém neexistuje, raději ho vyřešíme lidsky a bezpečně jak pro italské občany, tak pro migranty," uvedl na konci minulého roku Gentiloni.

I přes veškerá úsilí se nepodařilo zabránit smrtím běženců. Podle IOM se ztratilo nebo zemřelo ve vodách Středozemního moře téměř 3 tisíce migrantů. Ve srovnání s rokem 2016 se však situace zlepšila - tehdy dopadlo stejným způsobem zhruba 4500 lidí.