Řím - Zatímco loni dorazilo hlavně do Itálie, Řecka nebo Španělska 171.635 migrantů, předloni jich bylo 363.504. Počet příchozích tak meziročně klesl o více než polovinu. Čísla dnes zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Při snaze překonat Středozemní moře zahynulo do 20. prosince loňského roku přinejmenším 3100 lidí. Na celém světě přišlo podle statistiky IOM o život nejméně 5300 migrantů, oběti Středozemního moře tak tvoří podstatnou část této bilance.
Mezi libyjskými a italskými břehy námořníci loni zachránili přes 20.000 migrantů, kterým hrozilo utonutí. Nejvíce práce měli v květnu, kdy pomohli v nouzi na moři téměř 4000 lidí.
Zhruba 70 procent všech migrantů, kteří se ze severní Afriky či Blízkého východu přeplavili do Evropy, skončilo v Itálii, zbytek na evropskou půdu vstoupil ve Španělsku, Řecku a na Kypru. Většina migrantů pocházela ze západní Afriky. Kromě nich pocházeli běženci nejčastěji z Bangladéše, Eritreje, Egypta, Súdánu, Maroka, Sýrie a Libye.
Agentura Frontex zaznamenala podle dnes zveřejněných předběžných dat za loňský rok 204.300 ilegálních přechodů vnější hranice Evropské unie. To je o 60 procent méně než v roce 2016. Podle odhadů Frontexu do Itálie loni přišlo zhruba 119.000 migrantů, do Řecka 41.700 a do Španělska 22.900. Zbytek migrantů se dostal do EU přes jiné země.
Největší skupinu migrantů přicházejících do Itálie tvoří podle Frontexu Nigerijci. Občanem této nejlidnatější africké země je každý sedmý migrant, který k italským břehům dorazí. Následují občané dalších západoafrických zemí - Guineje a Pobřeží slonoviny - a Bangladéšané. Do Španělska se nejčastěji dostávají Alžířané a Maročané, do Řecka Syřané, Iráčané a Afghánci.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , Itálie , EU (Evropská unie) , Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) , Frontex
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
před 1 hodinou
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
před 2 hodinami
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
před 3 hodinami
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
před 3 hodinami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
před 4 hodinami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
před 5 hodinami
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
před 5 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
před 6 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
před 7 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
před 7 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
před 8 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
včera
Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude
Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.
Zdroj: Libor Novák