Barcelona - Prozatímní vedení katalánského parlamentu podalo stížnost ke španělskému ústavnímu soudu. Mimo jiné se v ní uvádí, že vláda v Madridu neměla sama rozpouštět katalánský parlament a odvolávat regionální vládu. Podle vedení parlamentu měl Madrid k takovému kroku vyzvat katalánského premiéra Carlese Puigdemonta.
Španělská vláda převzala přímou správou nad Katalánskem koncem října, když tamní regionální parlament, v němž měli většinu separatisté, přijal rezoluci o nezávislosti Katalánska. Madrid tak aplikoval článek 155 španělské ústavy, který po schválení horní komorou španělského parlamentu umožňuje převzít autonomii nad regionem, pokud jeho vedení porušuje ústavu či španělské zákony.
Tento článek byl v případě Katalánska zcela aplikován poprvé ve čtyřicetileté historii demokratického Španělska. Předtím byl článek 155 použit pouze jednou, a to v roce 1989 v případě Kanárských ostrovů. K samotnému převzetí autonomie ale tehdy nedošlo, neboť tamní regionální vláda se nakonec s Madridem dohodla. Důvodem však nebylo vyhlášení nezávislosti, Kanárské ostrovy odmítaly snížit cla po vstupu Španělska do Evropských společenství (nynější EU).
Stížnost k ústavnímu soudu na aplikaci článku 155 nyní podalo prozatímní vedení katalánského parlamentu, které zastupuje parlament od jeho rozpuštění koncem října. Vedení nového parlamentu, který vzešel z voleb 21. prosince, bude vytvořeno na ustavující schůzi svolané na 17. ledna.
V Katalánsku se nyní konají horečná jednání tamních politických stran, neboť ovládnutí vedení nového parlamentu může být klíčové i pro sestavení nové katalánské vlády. Ovládnou-li vedení separatisté, mohl by se kandidát na premiéra teoreticky ucházet o hlasy poslanců i prostřednictvím videokonference.
Dosavadní pravidla totiž výslovně nestanovují, že by kandidát o úřad katalánského premiéra musel svůj program v parlamentu představit osobně. Videokonferenci v tomto případě zvažuje separatistická koalice expremiéra Puigdemonta, který je nyní v Bruselu, kam se uchýlil po obvinění ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Carles Puigdemont
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák