Evropské unii předsedá Bulharsko. Jak chce řešit uprchlické kvóty?

Evropskou unii už déle než rok v otázce reformy takzvaného dublinského systému dělí především možné přerozdělování migrantů podle kvót v případě krizové zátěže jedné z členských zemí. Jasně proti je především Česká republika a další země V4. Na nějaké podobě kvótového systému naopak trvá nejen Evropská komise, která jej do reformy na jaře 2016 navrhla, ale také státy jako Německo či Itálie, stále zatížená příchody migrantů ze severní Afriky.

Podle bulharského premiéra Bojka Borisova musí EU umět chránit svou vnější hranici a také rozlišovat mezi těmi, kdo prchají před válkou, a ekonomickými migranty. Není však podle něj zároveň logické a spravedlivé, pokud by země na vnější hranici bloku vždy nesly plnou zátěž migrační krize. Upozornil však také, že migranti nechtějí být přesunuti například do Bulharska, jejich cílem jsou bohaté západoevropské země.

"Chtějí do Švýcarska, Rakouska, Německa. A když mluvíme o přemístění, tak je nemůžeme nutit, museli bychom je zavřít do táborů. To jde proti našim hodnotám a našemu chápání lidských práv," řekl Borisov.

Bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová uvedla, že její země v roce 2015 jednorázový mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podpořila. Jeho praktické provádění ale nyní Bulhary vede k hledání způsobů, jak věc zefektivnit tak, aby skutečně byla praktická a funkční.

"Nyní nemůžeme garantovat, že přerozdělení migranti v (přidělené) zemi zůstanou. To nám nabízí základ k debatě, zda je to ten nejfunkčnější mechanismus, či zda bychom mohli nabídnout něco dodatečného, abychom jej zefektivnili," poznamenala.

Bulharské uvažování tak nyní, před začátkem expertních a diplomatických jednání, podle všeho směřuje k nějaké formě doplnění kvótového systému o páky zamezující druhotnému pohybu migrantů po unii.

Diskriminace v EU kvůli Schengenu

Bulharsko a Rumunsko se cítí ze strany západních členských zemí Evropské unie diskriminovány. Přestože už před několika lety splnily všechny potřebné podmínky, nejsou nadále členy schengenského prostoru volného pohybu.

Pavlovová ale uvedla, že téma nebude Sofia v době svého předsednictví v unii příliš nastolovat, vrátí se k němu až ve druhé polovině roku. Předsednická země by totiž měla být nestranným moderátorem diskusí mezi státy bloku. "Cítíme, že v Evropě někdy není s některými zeměmi zacházeno stejným způsobem. A bohužel je to Bulharsko a Rumunsko. Všechna kritéria jsme splnili už před více než šesti lety," upozornila Pavlovová.

Bulharsko přitom podle ní svou vnější hranici EU chrání lépe než některé státy, které v schengenském prostoru jsou. Podobně se dnes v bulharském hlavním městě vyjádřili i další představitelé země, včetně jejího premiéra Bojka Borisova. Podle něj právě kvůli svému přístupu k ochraně vnější hranice bloku je "reálně" Bulharsko členem Schengenu už nyní. "Vnější hranici se snažíme chránit jak nejlépe umíme. Od chvíle, kdy jsme tento úkol dostali, jsme v něm nepolevili. Investovali jsme velkou snahu i peníze," upozornil Borisov.