Berlín - Do Německa loni přišlo 186.644 žadatelů o azyl - poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200.000. Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890.000 žadatelů o azyl, o rok později jejich počet klesl na 280.000. Tento trend pokračoval i loni, kdy přicházelo v průměru kolem 15.500 běženců měsíčně. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Největší skupiny imigrantů loni tvořili Syřané (47.434), Iráčané (21.043), Afghánci (12.346), Eritrejci (9524) a Turci (7927). Dále jsou to Íránci, Nigerijci, Somálci a Rusové.
Celkový počet téměř 187.000 žadatelů o azyl odpovídá hranici, na níž se v sondovacích rozhovorech shodla vznikající vláda CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). Trojice stran počítá s tím, že by do Německa mělo přicházet maximálně 180.000 až 220.000 migrantů ročně.
Loni Německo deportovalo zhruba 26.000 neúspěšných žadatelů o azyl, což bylo o 2000 méně než v roce 2016.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl o 603.428 žádostech o azyl, díky čemuž se mu podařilo snížit na 68.245 počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433.719. "BAMF pracoval rychle a dobře. Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat," řekl dnes na adresu úřadu de Maiziére, jehož země rozhoduje o více žádostech o azyl než všech 27 ostatních států Evropské unie dohromady.
Související
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
V EU má právní ochranu více než 4,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny
uprchlíci , Německo , Thomas de Maizière
Aktuálně se děje
včera
Szijjártó: Vstup Ukrajiny do NATO rozpoutá třetí světovou, shoduje se většina států
včera
Okamžitě se evakuujte, vyzval Biden Floridu. Řítí se na ni nejsilnější hurikán za sto let
včera
Zelenskyj Bidenovi svůj vítězný plán nepředstaví. Americký prezident do Evropy nepřiletí
včera
Norsko vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň teroristického ohrožení. Ozbrojí všechny policisty
včera
Pražská policie dopadla celosvětově hledaného Čecha. Šel po něm Europol i FBI
včera
Ukrajina dostane příští rok francouzské stíhačky Mirage
včera
Hizballáh je bez vůdce. Izraelská armáda prý zabila i Nasralláhova nástupce
včera
Po Vuhledaru padl i Toreck. Ruské síly dosáhly dalšího klíčového frontového města
včera
Respirační choroby jsou v Česku na vzestupu. Přibývá lidí s covidem i chřipkou
včera
Proč nebráníte svou zemi? Kritika libanonské armády sílí, ta toho moc nezmůže
včera
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí
včera
Írán "doporučil" Izraeli, aby se vyhnul odvetě. Hrozí silnějšími útoky
včera
Českem se šíří katarální horečka ovcí. Počet ohnisek se téměř zdvojnásobil
včera
Počasí dnes: Meteorologové varují poprvé od povodní. V Česku bude větrno
včera
Izraelská armáda rozšířila operace v Libanonu. V zemi nasadila tisíce vojáků
včera
Vláda je opět kompletní. Pavel jmenoval dva nové ministry
včera
Osamělý vyvrhel si musel gratulace vynutit. Putin oslavu narozenin nařídil
včera
Na Ukrajině zřejmě bojují a umírají i severokorejští vojáci
včera
Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby
včera
Komunitní energetika. Posune ji nový ministr Vlček zase o kus dál?
Lukáš Vlček, nový ministr průmyslu a obchodu, se dostává ke klíčovým úkolům, jako je dokončení novely energetického zákona a implementace evropské legislativy pro komunitní energetiku. Unie komunitní energetiky vyzdvihuje jeho odborné zkušenosti a zaměřuje se na ochranu spotřebitelů a ekonomickou udržitelnost společenství v rámci tzv. lex OZE III. To naznačuje, že vládní kroky mohou mít významný dopad na rozvoj energetické spolupráce a ochranu uživatelů.
Zdroj: Martin Hájek