Berlín - Do Německa loni přišlo 186.644 žadatelů o azyl - poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200.000. Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890.000 žadatelů o azyl, o rok později jejich počet klesl na 280.000. Tento trend pokračoval i loni, kdy přicházelo v průměru kolem 15.500 běženců měsíčně. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Největší skupiny imigrantů loni tvořili Syřané (47.434), Iráčané (21.043), Afghánci (12.346), Eritrejci (9524) a Turci (7927). Dále jsou to Íránci, Nigerijci, Somálci a Rusové.
Celkový počet téměř 187.000 žadatelů o azyl odpovídá hranici, na níž se v sondovacích rozhovorech shodla vznikající vláda CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). Trojice stran počítá s tím, že by do Německa mělo přicházet maximálně 180.000 až 220.000 migrantů ročně.
Loni Německo deportovalo zhruba 26.000 neúspěšných žadatelů o azyl, což bylo o 2000 méně než v roce 2016.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl o 603.428 žádostech o azyl, díky čemuž se mu podařilo snížit na 68.245 počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433.719. "BAMF pracoval rychle a dobře. Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat," řekl dnes na adresu úřadu de Maiziére, jehož země rozhoduje o více žádostech o azyl než všech 27 ostatních států Evropské unie dohromady.
Související
Trumpova administrativa zostřuje migrační represe: USA přezkoumají všechny zelené karty občanů z 19 zemí
Trump po střelbě ve Washingonu trvale zastaví migraci ze zemí třetího světa. Cizincům sebere dotace a dávky
uprchlíci , Německo , Thomas de Maizière
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 3 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák