Před budovou katalánského parlamentu demonstrují příznivci expremiéra Puigdemonta

Barcelona - Dnes odpoledne v Barceloně prorazilo několik stovek příznivců bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta policejní zátarasy kolem parku, v němž je katalánský parlament. Demonstranti dorazili až k budově parlamentu a požadovali, aby byl Puigdemont uveden do úřadu premiéra. 

Předseda parlamentu dnešní jednání odložil, když ústavní soud Puigdemontovu kandidaturu zablokoval. Mnozí demonstranti v parku u parlamentu zůstávají a chtějí tam být i přes noc.

„Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament," křičeli někteří demonstranti, když dorazili k budově parlamentu. Tu hlídala katalánská i španělská policie. „Parlament patří lidu," volali také demonstranti, z nichž někteří nesli Puigdemontovy fotografie a mávali katalánskými vlajkami. Podle médií se chovali pokojně.

Stovky lidí pronikly do parku Ciutadella, kde se parlament nachází, policie znovu obnovila zátarasy a uzavřela všechny vchody do parku. Na záběrech ze sociálních sítí bylo vidět, jak někteří demonstranti přelézají plot, aby se dostali do parku. Večer kolem sedmé hodiny policie hlavní vchod do parku otevřela.

Separatistická organizace Výbory pro obranu republiky (CDR) vpodvečer prostřednictvím sociálních sítí vyzvala, aby lidé zůstali v parku u parlamentu přes noc. "Permanentní mobilizace na ochranu republiky. Potřebujeme více lidí do parku Ciutadella. Jídlo, vodu a spacáky s sebou," napsala CDR na svém twitterovém účtu.

Akci svolaly dvě hlavní separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium. Začala krátce před plánovaným zasedáním katalánského parlamentu, které mělo projednávat kandidaturu Puigdemonta na předsedu katalánské vlády. Dopoledne ale předseda parlamentu Roger Torrent jednání odložil, protože uvedení Puigdemonta do úřadu by bylo sporné kvůli sobotnímu výroku ústavního soudu a Madrid by ho neuznal.

Puigdemont je v Bruselu a v případě návratu do Španělska mu hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury za jeho snahy o nezávislost Katalánska. Zatím není jasné, kdy a za jakých podmínek se hlasování o katalánském premiérovi uskuteční.

Zákonná lhůta pro jednání parlamentu o novém katalánském premiérovi vyprší ve středu, nejpozději ve čtvrtek se mělo konat první kolo hlasování a do dvou dnů pak mělo být případné druhé kolo. Není-li nový premiér zvolen ani napodruhé, musejí se do dvou měsíců konat nové volby.

Sobotní předběžné opatření ústavního soudu ale vytvořilo právní vakuum, domnívá se profesor ústavního práva Francesc Pau. Podle něj má Puigdemont právo stát se premiérem, pokud se osobně dostaví, aniž by musel předtím žádat nejvyšší soud, který ho vyšetřuje kvůli obvinění ze vzpoury. To stanovil v předběžném opatření v sobotu ústavní soud. Pau také připomněl, že v katalánském parlamentu podle pravidel nesmí být nikdo zatčen bez souhlasu předsedy parlamentu. 

Související

Více souvisejících

Katalánsko Carles Puigdemont

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy