Před budovou katalánského parlamentu demonstrují příznivci expremiéra Puigdemonta

Barcelona - Dnes odpoledne v Barceloně prorazilo několik stovek příznivců bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta policejní zátarasy kolem parku, v němž je katalánský parlament. Demonstranti dorazili až k budově parlamentu a požadovali, aby byl Puigdemont uveden do úřadu premiéra. 

Předseda parlamentu dnešní jednání odložil, když ústavní soud Puigdemontovu kandidaturu zablokoval. Mnozí demonstranti v parku u parlamentu zůstávají a chtějí tam být i přes noc.

„Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament," křičeli někteří demonstranti, když dorazili k budově parlamentu. Tu hlídala katalánská i španělská policie. „Parlament patří lidu," volali také demonstranti, z nichž někteří nesli Puigdemontovy fotografie a mávali katalánskými vlajkami. Podle médií se chovali pokojně.

Stovky lidí pronikly do parku Ciutadella, kde se parlament nachází, policie znovu obnovila zátarasy a uzavřela všechny vchody do parku. Na záběrech ze sociálních sítí bylo vidět, jak někteří demonstranti přelézají plot, aby se dostali do parku. Večer kolem sedmé hodiny policie hlavní vchod do parku otevřela.

Separatistická organizace Výbory pro obranu republiky (CDR) vpodvečer prostřednictvím sociálních sítí vyzvala, aby lidé zůstali v parku u parlamentu přes noc. "Permanentní mobilizace na ochranu republiky. Potřebujeme více lidí do parku Ciutadella. Jídlo, vodu a spacáky s sebou," napsala CDR na svém twitterovém účtu.

Akci svolaly dvě hlavní separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium. Začala krátce před plánovaným zasedáním katalánského parlamentu, které mělo projednávat kandidaturu Puigdemonta na předsedu katalánské vlády. Dopoledne ale předseda parlamentu Roger Torrent jednání odložil, protože uvedení Puigdemonta do úřadu by bylo sporné kvůli sobotnímu výroku ústavního soudu a Madrid by ho neuznal.

Puigdemont je v Bruselu a v případě návratu do Španělska mu hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury za jeho snahy o nezávislost Katalánska. Zatím není jasné, kdy a za jakých podmínek se hlasování o katalánském premiérovi uskuteční.

Zákonná lhůta pro jednání parlamentu o novém katalánském premiérovi vyprší ve středu, nejpozději ve čtvrtek se mělo konat první kolo hlasování a do dvou dnů pak mělo být případné druhé kolo. Není-li nový premiér zvolen ani napodruhé, musejí se do dvou měsíců konat nové volby.

Sobotní předběžné opatření ústavního soudu ale vytvořilo právní vakuum, domnívá se profesor ústavního práva Francesc Pau. Podle něj má Puigdemont právo stát se premiérem, pokud se osobně dostaví, aniž by musel předtím žádat nejvyšší soud, který ho vyšetřuje kvůli obvinění ze vzpoury. To stanovil v předběžném opatření v sobotu ústavní soud. Pau také připomněl, že v katalánském parlamentu podle pravidel nesmí být nikdo zatčen bez souhlasu předsedy parlamentu. 

Související

Více souvisejících

Katalánsko Carles Puigdemont

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy