Le Penová má problémy. Utržila drtivou porážku

Paříž - Zdálo se, že francouzská Národní fronta konečně výrazně prorazí. V regionálních volbách v roce 2015 strana uspěla, v některých oblastech severní a jižní Francie dostala až 40% hlasů. Uprchlická krize vrcholila a řada Francouzů slyšela na jednoduchá hesla francouzských nacionalistů. V následných prezidentských volbách se Marine Le Penová probojovala do druhého kola. Pozdější prezident Macron jí sice porazil přesvědčivě, ale přesto se Národní fronta zdála být silná. Pak ale přišly parlamentní volby a FN získala slabých 13%. Zdá se, že strana je opět na cestě dolů.

Výsledek parlamentních voleb nebyl vyložený propadák, FN v nich dostala přes 10,5 miliónu hlasů. Přesto je ale hnutí v krizi. Le Penová nedokázala vytěžit ze svého postupu do druhého kola prezidentských voleb téměř žádný politický kapitál. Strana se také potýká s odchodem tisíců členů. Le Penovou opustil i vlivný souputník Florian Philippot, jež byl považován za číslo 2 v rámci strany. Proč se FN ocitla v těchto potížích? Do jisté míry se zdá, jakoby strana ztratila svůj protestní potenciál. Jako kdyby zlenivěla a stala se mainstreamem. A jestli něco Marine Le Penové její voliči neodpustí, tak je právě začlenění se mezi „tradiční politiky“.

Lednový průzkum tyto doměnky potvrdil. Nejvíce Francouzů je toho názoru, že nejsilnější opozicí proti stávající Macronově vládě je francouzská krajní levice. Na druhém místě se v průzkumech umístili středo-pravicoví republikáni. Národní fronta skončila až třetí. Jak se to Marine Le Penové mohlo stát? Krajní levice zkrátka využila momentu, kdy se FN utápěla ve vnitrostranických sporech a přebrala jí její protestní témata.

Nemusí ale jít o definitivní tečku za politickou kariérou Marine Le Penové. Ta se může utěšovat hlavně jednou věcí – ostatní tradiční politické strany jsou na tom ještě hůř. Emmanuel Macron vlétl na francouzskou politickou scénu jako uragán a na hlavu porazil hlavně francouzské socialisty. Zatímco ti se teď bojí o holé přežití, FN je na tom přeci jen lépe.

Pozitivně museli v táboře FN vnímat též výsledky lednového sociologického průzkumu. Podle něj si 64% Francouzů myslí, že je ve Francii příliš mnoho uprchlíků, 57% nechce, aby za stávajícími uprchlíky směli dorazit jejich rodinní příslušníci a 75% je pro zákaz zahalování se na univerzitách. A právě mezi těmito Francouzi bude FN hledat své potenciální voliče. Nakolik se jí to podaří teprve uvidíme.