Další vláda Merkelové? Analytička prozradila, na co je třeba se připravit

Alibistický pacifismus

Americké garance dosud umožňovaly, aby se Berlín vyhýbal obtížným otázkám nasazení ozbrojených sil, uvádí expertka. Poukazuje, že Němci na sebe rádi nahlížejí jako na pacifisty, avšak být pacifistickou zemí je snadné, pokud vaši bezpečnost garantuje někdo jiný, tudíž německý pacifismus často slouží jako kamufláž pro neochotu angažovat se.  

"Dnes Německo se německý pohled na Ameriku mění, především od doby, kdy se prezidentem stal Donald Trump," pokračuje analytička. Odkazuje na prosincový průzkum Koerber Foundation, podle něhož Němci Trumpa považují za větší problém pro německou zahraniční politiku než autoritářské vládce v Severní Koreji, Rusku či Turecku.

Zatímco stále větší počet Němců nyní říká, že jejich země by měla spolupráci s USA omezit, zhruba dvě třetiny z nich stále věří, že Spojené státy by přišly Německu na pomoc v případě konfliktu s Ruskem, přičemž tyto názory jsou stále více v protikladu, varuje odbornice.

Trump se ve skutečnosti snaží oslabit americký vliv na Německo i v oblastech, kde si Berlín zaslouží kritiku, například ve výdajích na obranu, které v roce 2017 dosáhly jen 1,2% HDP, konstatuje Beschová. Dodává, že ačkoliv se Německo zavázalo zvýšit tento poměr na Severoatlantickou aliancí vyžadovaná 2% HDP do roku 2024, tento cíl se setkává s nezanedbatelným politickým odporem.     

Během loňské volební kampaně němečtí sociální demokraté (SPD) kritizovali cíl jako sklonění se před Trumpem a podporu samoúčelného utrácení, připomíná analytička. Zdůrazňuje, že nedostatek financí pro německou armádu ovšem vede k velkým nedostatkům v jejích schopnostech.

Nová realita   

SPD a další levicové strany v Německu razí linii, že "za každé euro utracené za obranu by se mělo utratit euro v rámci rozvojové pomoci", poukazuje Beschová. Přiznává, že stoupající výdaje Německa na rozvojovou pomoc, které loni dosáhly 0,7% HDP, a splnily tak cíl stanovený OSN, jsou sice chvályhodné, avšak spojování této pomoci s investicemi do vojenské oblasti podle jejího názoru neumožní Berlínu vyhýbat se citlivé debatě o výdajích na obranu navždy.  

"Pokud se má Německo co do bezpečnosti stát méně závislé na USA - což je cíl naznačený někdejším sociálnědemokratickým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem -, bude třeba více investovat do obrany," deklaruje odbornice. Dodává, že po měsících politických dohadů je CDU-CSU kancléřky Angely Merkelové připravena vytvořit novou koaliční vládu s SPD, která bude mít velkou příležitost přijmout nový, asertivnější přístup k vojenských a obranným otázkám, než se věci usadí do známé rutiny.  

Němečtí politici by měli být podle Beschové dostatečně odvážní, aby připravili veřejnost na silnější vojenský rozměr německé zahraniční politiky. Je třeba rovněž veřejná debata o lukrativním, ale kontroverzním prodeji německých zbraní, roli země v evropském jaderném odstrašování a odpovědnosti Německa coby člena NATO, doplňuje analytička.

Spojené státy a Velká Británie, dvě kotvy západního globálního politického a ekonomického řádu, se nyní stahují z Evropy, připomíná expertka. Míní, že Německo tak musí přijít se strategií, která mu pomůže chránit evropskou bezpečnost a na pravidlech založený světový ekonomický řád, a pracovat na přizpůsobení transatlantických vztahů dnešní realitě.

"Prezident Trump nebude v úřadu navždy, ale jeho zvolení poukazuje na širší zněny v americkém přístupu k Evropě," píše odbornice. Uvádí, že bezpečnost Německa a Evropy nadále závisí na Spojených státech, jejich zahraniční politice a řízení světové ekonomiky, a proto musí Německo investovat do evropské akceschopnosti, jelikož transatlantické partnerství může být zachováno jen za předpokladu, že ho vyváží větší příspěvek ze strany Německa a dalších zemí.