Maďarská diaspora? Voliče v cizině si Orbán hýčká, jsou pro něj klíčoví

Budapešť - Za hranicemi Maďarska žijí asi dva miliony etnických Maďarů a premiér Viktor Orbán si je hýčká, jelikož jdou oddanými voliči jeho strany Fidesz. Jejich hlasy mohou být v parlamentních volbách 8. dubna klíčové.

Uvnitř diaspory přetrvává silný pocit etnické sounáležitosti. Svědčí o tom i atmosféra na fotbalovém stadionu v Dunajské Stredě (v maďarštině Dunaszerdahely), která se dnes nachází na slovenském břehu Dunaje. Lidé zpívají v maďarštině, mají vlajky v barvách Velkého Maďarska. "Maďarsko je naše vlast," vysvětluje Gábor Rácz, jeden z obyvatel třiadvacetitisícového města.

Když se Orbán v roce 2010 dostal opět k moci, okamžitě stranu vedl k tomu, aby těžila z této potenciální voličské líhně: nechal přijmout zákony přiznávající těmto menšinám maďarskou národnost a právo volit, a to i korespondenčně.

Slovensko, kde žije půl milionu Maďarů, ihned odpovědělo zákazem dvojího občanství. O maďarský pas nicméně požádalo více než milion Maďarů ze zahraničí, převážně z Rumunska, kde žije více než polovina maďarské diaspory. "Orbán hovoří v nacionalistickém a etnickém jazyce, a to Maďary žijící na druhé straně hranice oslovuje," říká historik Nándor Bárdi z Akademie věd v Budapešti. Straně Fidesz se podle něj v tomto směru podařilo odsunout i svého hlavního konkurenta, krajně pravicové uskupení Jobbik.

Rozšíření volebního práva na diasporu ale tvrdě kritizuje levicová opozice, která soudí, že právo volit by měli mít jedině ti noví maďarští občané, kteří v Maďarsku platí daně. To ale zcela odmítá Ágota Cinegeová, třicetiletá volička strany Fidesz. Cinegeová je součástí maďarské menšiny v rumunském městě Kluž. "Coby občané musíme mít stejná práva jako v Maďarsku, i když tam neplatíme daně," říká.

Opozice poukazuje na to, že maďarští občané, kteří odešli žít do zahraničí, paradoxně volit korespondenčně nemohou. "Vláda by těmto osobám mohla snadno přiklepnout právo hlasovat korespondenčně. Ale za osm let tak neučinila, protože to jsou právě lidé, kteří opustili Maďarsko kvůli její politice," řekl Miklós Hajnal, mluvčí nové centristicko-liberální strany Momentum.

V roce 2014 ale volební účast diaspory nebyla taková, jak vláda očekávala. "Orbán doufal, že z milionu nových držitelů pasu bude milion vděčných voličů, ale to se nestalo," poznamenal Róbert László z budapešťského institutu Political Capital.

Asi 130.000 hlasů z diaspory z celkových asi pěti milionů nicméně straně Fidesz umožnilo získat pro Orbána premiérský úřad a potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu.

Za čtyři roky se počet jmen na voličských seznamech Maďarů z diaspory zdvojnásobil a voleb příští měsíc by se tak mohlo zúčastnit až 250.000 těchto voličů. Tato skupina může být podle analytiků pro Orbána nakonec velice drahocenná - zvlášť poté, co Fidesz minulý měsíc překvapivě utrpěl porážku v obecních volbách v jedné ze svých bašt, městě Hódmezövásárhely.

Diaspora je důsledek rozdělení Maďarska po Trianonské smlouvě z roku 1920, uzavřené po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

Více souvisejících

Viktor Orbán volby v Maďarsku Maďarsko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy