EU řekla dost. Už neuvidíte ani euro, vzkázala

Rumunský europoslanec a vedoucí delegace Evropského parlamentu v Kišiněvě Siegfried Mureşan oznámil, že pokud moldavská vláda nesplní podmínky EU týkající se efektivního boje s korupcí a se zachováním svobodných a demokratických voleb, musí se smířit s tím, že už nedostane jediné euro.

"Jsme připraveni jim ty peníze zase uvolnit, ale teprve až se Moldavsko stane stabilní zemi, a to nejen z hlediska ekonomického, nýbrž i bezpečnostního," řekl Mureşan britskému deníku The Guardian.

Podle dostupných informací získalo Moldavsko v letech 2017-18 úvěry ve výši 40 milionů euro na stabilizaci ekonomiky a přijetí klíčových reforem, které by z něj učinily zemi splňující podmínky vstupu do EU.

Další dotace mu však byly v loňském roce odepřeny poté, co přijala moldavská vláda nový volební zákon, který je podle Benátské komise a dalších právních poradců Rady Evropy nebezpečný z hlediska zachování principu svobodných a demokratických voleb, které nejsou ovlivňovány ze strany oligarchů.

Veškeré obavy směřují na možné ovlivňování výsledku voleb ze strany podnikatelů, kteří by se mohli pokoušet ovlivňovat zejména komunální politiku ve svůj prospěch. Nový volební zákon by jim to mohl výrazně usnadnit a politici by pak byli snáze zkorumpovatelní.

Evropská komise z tohoto důvodu požádala Moldavsko k aplikaci veškerých doporučení Benátské komise, tj. zrušení nebo novelizaci nového volebního zákona.

"Ačkoliv jsme je několikrát o to žádali, dosud na to nepřistoupili, a to navzdory tomu, že tím podmiňujeme naší finanční výpomoc," dodal Mureşan ve svém vyjádření pro britský deník The Guardian

Podle dalších informací, které poskytl Mureşan britskému deníku The Guardian je EU ve věci korupce v moldavské politice více opatrná zejména po bankovním skandálu, který připravil místní voliče o téměř osminový podíl na beztak slabém hospodářském výsledku země.

Podle statistik se v místním bankovním systému ztratil v letech 2012-14 1 milion USD (cca 20 milionu CZK), což je přibližně 13 % HDP Moldavska, jedné z nejchudších evropských ekonomik.

Ztráta finančních prostředků nebyla doposud řádně vyšetřená a Evropská komise se ve své zprávě netají podezřením z toho, že neexistuje dostatečná politická vůle k tomuto kroku.

Odepření finanční pomoci se zřejmě stane tvrdým oříškem pro moldavského premiéra Pavla Filipa, který se nechal slyšet, že v tomto roce očekává přijetí 100 milionů euro z rozpočtu EU.

Kromě nového volebního zákona se Moldavsko stalo předmětem zájmů z řad EU i západních médií poté, co krátce po zvolení Donalda Trumpa amerických prezidentem těsně porazil proruský prezidentský kandidát Igor Dodon prozápadní a proevropskou protikandidátku Maiu Sanduovou.

Toho pak během výkonu mandátu moldavského prezidenta zbavil ústavní soud některých pravomocí poté, co odmítl jmenovat dva prozápadní ministry a poté, co se vyslovil pro referendum o zrušení asociační dohody s EU, sjednocení se Podněstřím a k orientaci na Rusko. Informoval o tom Martin Dorazín, český novinář zaměřující se Rusko a Balkán.