Ostuda celé Evropy. Propuštěný katalánský lídr si podal španělskou vládu

Madrid/Berlín - Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, kterého německý soud nedávno propustil z vazby, řekl, že nemíní plýtvat časem, a že vytáhne do ostrého boje proti nedemokratickému postupu španělské vlády. Informoval o tom server Politico.eu.

Už před branami německé věznice Neumünster řekl Puigdmenot, že doufá v brzké propuštění všech politických vězňů a ochotu španělské vlády naslouchat potřebám Katalánců a vést s nimi konstruktivní dialog.

"To, co se dnes ve Španělsku odehrává, není pouze jeho vnitřní záležitostí! Je to ostuda celé Evropy, že v ní stále ještě existují země, kde se zavírá do vězení pro nepohodlné politické názory," kritizoval Puigdemont postup španělských autorit proti hnutím za katalánskou nezávislost.

Bývalý katalánský premiér momentálně čelí obvinění z rebelie a z výtržnictví. Po útěku ze země na něj vydal španělský nejvyšší soud mezinárodní zatykač. Puigdemont se pak krátkou chvíli nacházel v Belgii, a pak posléze ve Finsku. Když se pak vracel do Belgie, zadržela jej německá policie ve Šlesvicku-Holštýnsku, spolkové zemi ležící v blízkosti dánské hranice. Trestnímu stíhání čelí v současné době také dalších 25 katalánských politiků.

Soud ve Šlesvicku-Holštýnsku pak ve čtvrtek rozhodl, že Puigdemont nemůže být stíhán pro rebelii, neboť podobný trestný čin má v německém trestním právu jinou skutkovou podstatu, která nebyla naplněná. Nezákonné referendum o nezávislé Katalánsko a demonstrace v Barceloně neměly charakter výtržnictví, nýbrž pouhé občanské neposlušnosti.

Jediný trestný čin, za nějž by tedy Puigdemont mohl být stíhán, je zpronevěra, jíž se měl dopustit užitím veřejných prostředků na konání nezákonného referenda. Z tohoto důvodu mu německý soud uložil podmínku, že až do rozhodnutí o případné extradici nesmí vycestovat ze země a zároveň se musí každý týden hlásit na policejní služebně.

Příznivci nezávislého Katalánska německý rozsudek uvítali a řekli, že doufají v pozastavení veškerých politicky vykonstruovaných procesů s katalánskými politiky, jimiž španělský premiér Mariano Rajoy řeší dlouhodobý odpor katalánských občanů vůči jeho politice.

Mluvčí španělské vlády Ínigo Méndez de Vigo v pátek řekl, že se Madrid hodlá řídit rozhodnutím německého soudu. Zároveň také připomněl, že ve Španělsku nedochází k žádným politicky motivovaným soudním procesům, a že doufá v důvěru evropských zemí v nezávislost španělské justice.

"Jedná se o záležitost, která se řeší na soudní, nikoliv na vládní úrovni. Musíme počkat, dokud se to celé nevyřeší," řekl Méndez de Vigo médiím.

Na druhou stranu mnoho politických analytiků, katalánských unionistů a opozičních poslanců je rozhodnutím německého soudu pobouřeno a vnímá jej jako pohrdání veškerými vzájemnými mezinárodními dohodami o extradici.

"Jsme svědky zcela jasného bojkotu postupu naší justice, který má politické pozadí," řekl lídr socialistické opozice Pedro Sánchez médiím

V případě, že by německý soud rozhodl o vydání Puigdemonta do Španělska, byl by pak stíhán pouze pro zpronevěru, což někteří vnímají jako nelegitimní omilostnění osoby, která se dopustila jednání, které je podle španělského práva nezákonné. Mluvčí španělského soudu však v pátek poznamenal, že si soudci ještě nestihli důkladně prostudovat celé znění německého rozsudku.

Puigdemontovo propuštění způsobilo také katalánskou vládní krizi, kdy se tři místní separatistické strany, které několikrát za sebou vyhrávají místní volby, nedokáží domluvit na nové vládní koalici a novém premiérovi. 

Zřejmě doufají v Puigdemontův návrat do politiky a smířlivější postup Madridu, který svým počínáním může u španělských občanů, z nichž značná část ještě pamatuje fašistickou diktaturu Francesca Franca, otevřít staré rány.

Ač by se měla současná Evropa spíše snažit držet pohromadě, není vždy dobré tak činit i za cenu násilného potlačení veškerých občanských svobod, které jsou neoddělitelnou součástí liberální demokracie.

Není naškodu umět rozlišit mezi Svatoplukovými pruty a Liktorskými pruty Fasces, které daly později jméno fašistické politické ideologii, jenž sahá do Itálie po 1. světové válce.

Související

Více souvisejících

Španělsko Carles Puigdemont Katalánsko

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy