Osvětim (Polsko) - Prezidenti Polska Andrzej Duda a Izraele Reuven Rivlin se dnes zúčastnili takzvaného pochodu živých v bývalém táboře smrti Osvětim-Březinka k uctění památky obětí holokaustu.
I dnes se zástupy jako vždy vydaly na tříkilometrový pochod od brány s nápisem "Arbeit macht frei" (Práce osvobozuje) v někdejším hlavním táboře Auschwitz I (Osvětim I) k troskám plynových komor a krematorií v táboře Auschwitz II Birkenau (Osvětim-Březinka).
Letošní akce byla poznamenána roztržkou Varšavy s Tel Avivem kvůli kontroverznímu polskému zákonu, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty. Parlament tento normativní akt schválil v lednu a Duda ho následující měsíc podepsal. Zároveň ho ale poslal k přezkoumání ústavnímu soudu.
Kritiku zákob vyvolal i ve Spojených státech. Polská vláda se snaží zmírnit negativní dopady přijetí tohoto právního předpisu na vztahy obou zemí, ovšem izraelský prezident Rivlin při dnešním setkání s polským kolegou před "pochodem živých" tento problém připomněl. Mimo jiné vyzval Polsko, aby "převzalo odpovědnost za komplexní zkoumání holokaustu a různých událostí, k nimž v době vyhlazování (židovského národa za druhé světové války) došlo".
Účast obou prezidentů na pochodu je však podle listu Gazeta Wyborcza chápána jako gesto usmíření po roztržce. "Je tady zajisté velký spor kolem zákona, ale já chci znovu ujistit, že nikdy nebylo záměrem Polska umlčet svědectví o holokaustu. Chování lidí bylo tehdy různé a bylo i takové, které je třeba odsoudit," řekl prezident Duda.
Podle agentury PAP se při této každoroční akci letos sešlo asi 12.000 účastníků z desítek zemí. Vůbec první pochod živých se konal v roce 1988.
Související
85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
Osvětim , Andrzej Duda , Reuven Rivlin (izraelský prezident) , holocaust , Izrael , Polsko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 5 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 8 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 8 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 12 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 13 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák