Brusel - Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh dnes představili první místopředseda komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Návrh má zajistit ochranu těch, kdo by upozornili na porušování evropských pravidel v řadě oblastí - od zadávání veřejných zakázek, přes praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost dopravy, výrobků či potravin, ochrany životního prostředí až třeba po ochranu a nakládání s daty.
Týkat se nově navrhovaná ochrana má také upozorňování na porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, firemního zdaňování či právě finančních zájmů EU, tedy nakládání s evropskými fondy.
Nevládní organizace Transparency International (TI) v bezprostřední reakci označila návrh komise za ambiciózní a "odvážný krok správným směrem". Organizace připomněla, že o návrhu směrnice nyní budou vyjednávat členské státy a diskutovat o ní bude také europarlament. TI je proto vyzvala k tomu, aby návrh nezmírňovaly.
"V globalizovaném světě, kde občas vládne pokušení maximalizovat zisky na úkor práva, potřebujeme podpořit ty, kdo na sebe berou riziko a odhalí vážná porušení unijních pravidel. Dlužíme to poctivým občanům Evropy," poznamenala dnes Jourová. Komise připomněla, že právě upozornění podobného typu vedla k odhalení kauz z nedávné doby jako je Dieselgate, Luxleaks či takzvaných panamských dokumentů.
"Za to, že se někdo zachová správně, by neměl být trest. Návrhy také chrání ty, kdo jsou klíčovými zdroji investigativních žurnalistů," upozornil Timmermans. Připomněl, že takový typ žurnalistiky je pod tlakem celosvětově. V narážce na nedávnou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky či maltské žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové upozornil, že ani EU není imunní.
Komise dnes uvedla, že stávající pravidla ochrany whistleblowerů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky, v ostatních to pravidla umožňují jen částečně či se týkají jen určitých sektorů či typů pracovníků.
Komise proto navrhuje minimální pravidla, která by měly uplatnit všechny země. Týkaly by se podle návrhu EK firem s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem nad deset milionů eur (asi 250 milionů Kč). Platily by také pro všechny státní a regionální úřady a pro místní úřady v obcích s více než 10.000 obyvateli. Všechny tyto instituce si mají vytvořit pravidla, která budou příslušnou ochranu zajišťovat.
Mezi nimi mají být jasná definice důvěrných způsobů a kanálů, jak je možné nezákonnosti oznamovat, a to jak uvnitř organizace samotné, tak mimo ni. Whistlebloweři budou moci využívat jak interních postupů - kdy by měla reakce přijít do tří měsíců - i zpráv kompetentním úřadům, pokud vnitřní oznámení selže. Budou také moci jít s věcí na veřejnost a do médií v případě, že předchozí varianty nepovedou k výsledku.
Návrh také zavádí lepší ochranu oznamovatelů, kteří by v případě, že se stanou obětí následných represí, měli mít přístup k bezplatnému poradenství a vhodným opravným prostředkům. Ty by měly například zajistit, že whistleblower nebude obtěžován na pracovišti nebo propuštěn. Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli, navrhuje komise.
Návrh ale také obsahuje pojistky, které mají zajistit, že možnost upozorňovat na údajné nedodržování unijního práva nebude zneužívána například k neoprávněnému poškozování pověsti. Ti, na které whistlebloweři upozorní, se musí těšit presumpci neviny a musí mít právo na soud.
Dnešní návrh by měl být projednán a přijat nejpozději příští rok na jaře, míní místopředseda komise Timmermans.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , whistleblowing , evropská komise
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 1 hodinou
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 2 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 3 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 3 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 4 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 5 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 6 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 6 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 7 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 8 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 9 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 10 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 17 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví.
Zdroj: Jan Hrabě