Brusel - Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh dnes představili první místopředseda komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Návrh má zajistit ochranu těch, kdo by upozornili na porušování evropských pravidel v řadě oblastí - od zadávání veřejných zakázek, přes praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost dopravy, výrobků či potravin, ochrany životního prostředí až třeba po ochranu a nakládání s daty.
Týkat se nově navrhovaná ochrana má také upozorňování na porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, firemního zdaňování či právě finančních zájmů EU, tedy nakládání s evropskými fondy.
Nevládní organizace Transparency International (TI) v bezprostřední reakci označila návrh komise za ambiciózní a "odvážný krok správným směrem". Organizace připomněla, že o návrhu směrnice nyní budou vyjednávat členské státy a diskutovat o ní bude také europarlament. TI je proto vyzvala k tomu, aby návrh nezmírňovaly.
"V globalizovaném světě, kde občas vládne pokušení maximalizovat zisky na úkor práva, potřebujeme podpořit ty, kdo na sebe berou riziko a odhalí vážná porušení unijních pravidel. Dlužíme to poctivým občanům Evropy," poznamenala dnes Jourová. Komise připomněla, že právě upozornění podobného typu vedla k odhalení kauz z nedávné doby jako je Dieselgate, Luxleaks či takzvaných panamských dokumentů.
"Za to, že se někdo zachová správně, by neměl být trest. Návrhy také chrání ty, kdo jsou klíčovými zdroji investigativních žurnalistů," upozornil Timmermans. Připomněl, že takový typ žurnalistiky je pod tlakem celosvětově. V narážce na nedávnou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky či maltské žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové upozornil, že ani EU není imunní.
Komise dnes uvedla, že stávající pravidla ochrany whistleblowerů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky, v ostatních to pravidla umožňují jen částečně či se týkají jen určitých sektorů či typů pracovníků.
Komise proto navrhuje minimální pravidla, která by měly uplatnit všechny země. Týkaly by se podle návrhu EK firem s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem nad deset milionů eur (asi 250 milionů Kč). Platily by také pro všechny státní a regionální úřady a pro místní úřady v obcích s více než 10.000 obyvateli. Všechny tyto instituce si mají vytvořit pravidla, která budou příslušnou ochranu zajišťovat.
Mezi nimi mají být jasná definice důvěrných způsobů a kanálů, jak je možné nezákonnosti oznamovat, a to jak uvnitř organizace samotné, tak mimo ni. Whistlebloweři budou moci využívat jak interních postupů - kdy by měla reakce přijít do tří měsíců - i zpráv kompetentním úřadům, pokud vnitřní oznámení selže. Budou také moci jít s věcí na veřejnost a do médií v případě, že předchozí varianty nepovedou k výsledku.
Návrh také zavádí lepší ochranu oznamovatelů, kteří by v případě, že se stanou obětí následných represí, měli mít přístup k bezplatnému poradenství a vhodným opravným prostředkům. Ty by měly například zajistit, že whistleblower nebude obtěžován na pracovišti nebo propuštěn. Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli, navrhuje komise.
Návrh ale také obsahuje pojistky, které mají zajistit, že možnost upozorňovat na údajné nedodržování unijního práva nebude zneužívána například k neoprávněnému poškozování pověsti. Ti, na které whistlebloweři upozorní, se musí těšit presumpci neviny a musí mít právo na soud.
Dnešní návrh by měl být projednán a přijat nejpozději příští rok na jaře, míní místopředseda komise Timmermans.
Související
Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?
Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur
EU (Evropská unie) , whistleblowing , evropská komise
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 34 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák