V4 v tom není sama? Ani jižní Evropě se nelíbí přístup EU k migraci

Odmítavé stanovisko vyjádřily Itálie, Španělsko, Řecko, Kypr a Malta na třístránkovém prohlášení, které se týká revize Dublinské dohody a konečné řešení největších politických sporů uvnitř EU. 

Země visegrádské čtyřky Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, které od samého začátku odmítaly systém povinného přerozdělování uprchlíků, a požadovaly jejich vracení do první země EU, kam vkročily, nyní mají nového spojence ve svém politickém boji.

Nový systém navrhlo Německo, Švédsko a další země prostřednictvím Bulharska, které momentálně předsedá Radě EU. Jeho cílem je zamezit nové migrační krizi, která vypukla v letech 2015-16. Podle kritiků obnovuje myšlenku povinných kvót, které od začátku odmítala visegrádská čtyřka, nejhlasitěji Polsko a Maďarsko. Od ideje uprchlických kvót bylo upuštěno v září 2017 po přijetí méně, než 28 tisíc běženců, což je výrazně méně, než byl požadovaný počet 160 tisíc. Nový koncept, který má znovu oživit myšlenku uprchlických kvót, si však za cíl klade zamezit další migrační vlně.

Nový systém by však měl být založen pouze na bázi dobrovolnictví, kdy by země, které jsou nejvíce zasaženy migrací, přerozdělovaly uprchlíky do jiných zemí EU, které by za svojí ochotu přijímat migranty dostávaly dotace. Ačkoliv by se nejednalo o povinné přerozdělování migrantů, lze téměř s jistotou říci, že se s ním neztotožní některé země, jako je například Polsko a Rakousko.

Jižní státy však neřeší ani tak to, zda přijímat, či nepřijímat migranty, nebo kvóty. Spíš jim jde o to, že bulharský návrh podporovaný Berlínem, chce prodloužit stávající dočasný azyl z šesti měsíců na deset let. Podle Dublinské dohody je každý, kdo nelegálně překročí hranice EU, povinen se zaregistrovat v první členské zemi jako uprchlík a pobývat zde minimálně šest měsíců. Teprve až po uplynutí této povinné lhůty může žádat o azyl v jiných zemích. Země jako Itálie nebo Řecko by tak musely mít na svém území uprchlíky po celé desetiletí, což by pro ně v případě další migrační vlny znamenalo velkou ekonomickou i bezpečnostní hrozbu.

"Bude velmi obtížné najít do června shodu, protože revizi Dublinské dohodě v takové podobě, jaká je, považujeme za neférovou," řekl přední diplomat jedné ze signatářských zemí.

Představitelé Rady EU si jsou nutnosti nálezu kompromisu v podobě dočasného azylu vědomi a pokusí se povinnou lhůtu v revizi Dublinské dohody snížit, aby se pak mohla pozornost věnovat přerozdělování a novému rozpočtovému plánu, pokud jde o finanční podporu solidárních zemí a větších bezpečnostních výdajů.