Němka popírala holokaust, před vězením se ale skrývá

Berlín - Známá německá popíračka holokaustu, 89letá Ursula Haverbecková, které loni soud uložil trest odnětí svobody na dva roky za podněcování k nenávisti, nenastoupila do vězení. Po vypršení příslušné lhůty to dnes oznámilo státní zastupitelství, informovala agentura DPA. Na pravicovou extremistku bude nyní zřejmě vydán zatykač.

Haverbeckovou německé soudy usvědčily z podněcování k nenávisti hned několikrát. Dvouletý trest vězení, který si měla nejpozději od středy začít odpykávat, jí uložil loni v srpnu soud v dolnosaském Verdenu. Na počátku letošního roku Haverbecková neuspěla s odvoláním, a rozsudek se tak stal pravomocným.

Proti několika dalším rozsudkům, které jí ukládají trest odnětí svobody, se Haverbecková zatím v různých stupních odvolává.

Skutečnost, že známá popíračka holokaustu do uplynutí lhůty nenastoupila do věznice v Bielefeldu, znamená, že bude třeba přijmout "nutná" opatření, uvedlo dnes bez dalších podrobností státní zastupitelství. Podle německého práva by mělo následovat vydání zatykače.

Haverbecková, která je uctívanou figurou krajně pravicové scény, popírá dlouhodobě, že nacisté během druhé světové války spáchali genocidu evropských Židů. Vyhlazovací tábor v Osvětimi označuje za pracovní. Její manžel Werner Georg Haverbeck byl za války určitou dobu ve vedení nacistické strany (NSDAP). Nedávno Haverbecková oznámila, že hodlá příští rok kandidovat za neonacistickou stranu Pravice (Die Rechte) do Evropského parlamentu.

Nacisté a jejich spojenci během druhé světové války vyvraždili v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky téměř šest milionů převážně evropských Židů. Popírání holokaustu je v Německu trestné.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

neonacisté holocaust Koncentrační tábory Německo Věznice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy