Merkelová chce zbrojit: Výdaje na obrany mají růst ke dvěma procentům HDP

V absolutních číslech sice výdaje na obranu v příštích letech porostou, ale v poměru k HDP by se do roku 2022 měly naopak snížit, a to na 1,23 procenta. To znamená, že Německo ani zdaleka nebude směřovat k naplnění cíle Severoatlantické aliance, která od roku 2014 počítá s tím, že se členské státy budou v horizontu deseti let přibližovat k cíli vynakládat na obranu dvě procenta svého HDP. Letos by tento cíl podle šéfa NATO Jense Stoltenberga mohlo splnit osm členských zemí.

Na dodržování cíle - od něhož je vedle spolkové republiky daleko vzdálena také například Česká republika - od svého nástupu do úřadu tlačí americký prezident Donald Trump. V Německu má ale silné odpůrce v řadách koaliční sociální demokracie, podle níž by tak razantní zvýšení výdajů na obranu bylo nesmyslné. Koaliční smlouva mezi konzervativní unií CDU/CSU a SPD počítá s tím, že výdaje na obranu se mají zvyšovat o stejnou částku jako výdaje na rozvojovou pomoc.

Merkelová je toho názoru, že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP ve světě, v němž panuje více nejistoty, je možné si představit. V minulosti podle ní spolková republika na obranu dávala i 2,3 procenta HDP, aniž to bylo předmětem kritiky.

Slova šéfky německé vlády přišla v době, kdy se německá armáda potýká z vážnými problémy s výzbrojí. Server Spiegel Online začátkem května napsal, že jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter německé armády jsou nyní bojeschopné.

Velké problémy má bundeswehr i s další výzbrojí, tristní čísla shrnula únorová zpráva ministerstva obrany. Loni podle ní bylo v průměru bojeschopných jen 13 z 58 dopravních vrtulníků NH90 a 12 z 52 vrtulníků Tiger. Z celkového počtu 244 tanků Leopard 2 bylo možné nasadit do bojové akce v průměru 105, z 15 dopravních letounů A400M jen tři.