Nová balkánská trasa do EU? Pro uprchlíky je nebezpečnější a dražší

Nová cesta je přímý důsledek uzavření hranic pro uprchlíky Makedonií, Srbskem, Maďarskem, Chorvatskem, Slovinskem a Rakouskem, tedy zeměmi, jimiž vedla první balkánská migrační cesta. Nicméně se potvrzuje, že ostnatý drát ani neúprosná policie nezastavily ty, kteří vidí v Evropě jedinou spásu, ať už utíkají před válkou nebo před chudobou. Tito lidé otevřeli novou trasu, která vede z Řecka přes Albánii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko do Slovinska a dále do Evropské unie.

Přes Bosnu uprchlíci procházejí v podstatě svobodně a bez schovávání. Využívají při tom dostupné možnosti přepravy a dostává se jim pomoci od obyvatel, kteří jim poskytují jídlo i základní potřeby.

V Chorvatsku se však "ilegální migranty", jak je nazývají místní úřady, snaží zastavit a zabránit jim v nezákonném překročení hranic. Uprchlíci proto procházejí chorvatským územím v jeho nejužším místě, v 70 kilometrů dlouhém úseku od unsko-sanského kantonu k řece Kupě na slovinské hranici. Někteří se tam dostávají s pomocí převaděčů, jiní jdou sami s pomocí map v mobilních telefonech. Přesouvají se jen v noci, aby se vyhnuli policii, takže cesta, kterou by normálně urazili za den dva, jim trvá dní několik.

Chorvatská policie už delší dobu přísněji střeží hranice ve snaze migranty zastavit, přičemž odmítá, že by šlo o dramatický problém. Zatímco slovinští politici stále upozorňují na nebezpečí nové uprchlické vlny, na chorvatské straně jsou velmi zdrženliví, pokud jde o toto téma. Ale i podle oficiálních údajů je zřejmé, že se počet těch, kteří se pokoušejí vstoupit nelegálně na chorvatské území například v Karlovacké župě zvyšuje. V prvních letošním čtvrtletí bylo v této oblasti při nezákonném překročení hranic přistiženo 103 osob, loni jich bylo ve stejném období jen 12.

Chorvaté nechtějí mluvit o nové uprchlické cestě, natož o uprchlické vlně, a tvrdí, že policie má situaci pod kontrolou. To lze vysvětlit přáním, aby tento problém neohrozil ambici Chorvatska zapojit se do roku 2020 do schengenského prostoru volného pohybu. Nevládní humanitární organizace v této souvislosti obviňují chorvatskou policii, že kvůli tomuto cíli postupuje vůči uprchlíkům nehumánně. Tvrdí, že vracení uprchlíků přes hranice a znemožňování žádat o mezinárodní ochranu je oficiální politika Chorvatska vůči uprchlíkům. Záhřeb tato obvinění odmítá.

Odborník na bezpečnostní otázky a analytik portálu "Obris - obrana a bezpečnost" Igor Tabak potvrzuje, že se pravděpodobně dá hovořit o uprchlické cestě, ale v žádném případě podle něj není nová. "Faktem je, že existence balkánské cesty pro pašování zboží i lidí není nic nového. Jedná se o jednu z tradičních větví známé balkánské cesty. Takže nejde o novou cestu," říká Tabak.

Poukazuje přitom na to, že aktuální počty jsou daleko od údajů před třemi roky. "Toto je pohyb lidí, který je méně masový, a proto i méně viditelný. Vyhýbají se obvyklým směrům a využívají ilegální úseky, které navíc procházejí přes několik někdejších linií rozhraničení. To svědčí i o vyšším stupni nebezpečí vzhledem k tomu, že část této oblasti ještě není zbavena min. Na rozdíl od toho, co jsme viděli ve Východní Slavonii, se zcela nová cesta víc opírá o ilegální převaděče a dohody a stěží lze mluvit o spontánním pohybu lidí. Tato cesta je pro uprchlíky také dražší, což je jeden z důvodů, kvůli nimž se nejedná o masový jev.

Pokud jde o to, proč Slovinsko tento problém zveličuje, proč média a politici šíří strach z nového "nájezdu" ilegálních migrantů, zvláště před nadcházejícími volbami, Tabak poukazuje na to, že bez takového přehánění tento problém nemůže být negativním prvkem při hodnocení připravenosti Chorvatska ke vstupu do schengenu. "Slovinsko dalo jasně najevo, že nyní je proti vstupu Chorvatska. Zdůrazňováním tohoto problému si Slovinsko usnadňuje zdůvodnění svého negativního hodnocení," konstatuje Tabak.