Muslimové by měli mít o ramadánu povinnou dovolenou, říká německý politik

Zaměstnavatelé by podle Martina Sicherta měli mít právo muslimům, kteří se postí, nařídit dovolenou, informovala agentura DPA. Aby během ramadánu nechodili do práce, vyzvala muslimy tento týden také dánská ministryně pro imigraci.

"Proč by měli kolegové trpět tím, že je výkonnost muslimů během ramadánu omezená, například tak, že za ně na stavbě převezmou těžké fyzické úkony," uvedl poslanec Spolkového sněmu, který je členem parlamentního výboru práce a sociálních věcí a předsedou AfD v Bavorsku.

Omezit by chtěl Sichert třeba výkon práce lékařů, neboť podle něj nelze od lidí požadovat, aby se nechali operovat chirurgem, "který dvanáct hodin nic nepil" nebo aby se nechali vozit muslimy, kteří mají kvůli půstu problém se koncentrovat a jsou dehydrovaní.

Podle poslance AfD je potřeba, aby zaměstnavatelé, kteří nemohou muslimy během ramadánu zařadit do ranních či nočních směn, měli možnost nařídit jim v tomto období vybrat si část roční dovolené.

Kritika návrhu na sebe nenechala dlouho čekat. Například podle místopředsedkyně parlamentní frakce strany Levice Susanne Ferschelové operuje Sichert s "islamofobními stereotypy" a snaží se prosazovat "rasistické zákony". Návrh je podle ní jen laciným pokusem o rozdělení pracovních kolektivů.

Tento týden vyzvala muslimy také dánská ministryně pro imigraci Inger Stöjbergová, aby během postního měsíce ramadánu raději ani nechodili do práce. Také podle ní totiž v některých profesích mohou být v době půstu sobě i okolí nebezpeční. Jako příklad i ona uvedla řidiče. Její návrh vyvolal vlnu kritiky a to i v řadách její vlastní středopravé strany Venstre.

Během postního měsíce ramadánu nesmí zbožní muslimové od východu slunce do jeho západu jíst ani pít. Dovoleno není ani kouřit či mít pohlavní styk. Výjimku z přísných zákazů mají jen nemocní a staří lidé či lidé na cestách a těžce pracující. Letos ramadán připadá na období od 16. května do 14. června.