Brexit zasahuje až do vesmíru. Co bude s navigačním systémem Galileo?

Pohled EU je jednoduchý - stávající pravidla Galilea totiž vylučují, že by "třetí země", tedy státy mimo unii, mohly mít přístup k citlivým informacím, které s projektem souvisí. Nejde o data z družic, ale v první řadě o možnost podílet se na zakázkách, které s projektem souvisí.

Londýn ale tento týden v technickém dokumentu pro jednání uvedl, že vyřazení britských společností po brexitu zpozdí kompletaci systému, očekávanou k roku 2020, až o tři roky a bude znamenat miliardu eur (přes 25 miliard Kč) dodatečných nákladů projektu, jehož administrativní sídlo je v Praze.

Britové v týdnu oznámili, že Galileo by se měl stát klíčovým prvkem spolupráce EU a Británie v bezpečnostní oblasti po brexitu. Londýn zdůraznil, že si je vědom, že takový výsledek bude vyžadovat, aby obě strany vyřešily kritické otázky související s přístupem k citlivým informacím a vývoji komponentů systému. "Nebude to jednoduché, ale Spojené království do jednání vstupuje v dobré víře a nevěříme, že by existovaly nepřekonatelné překážky," uvádí britský technický materiál.

Věc už byla podle diplomatických informací ČTK částí posledního kola vyjednávání, evropští vyjednavači se k věci ještě hodlají vrátit poté, co se sedmadvacet zemí seznámí právě s nově zveřejněným britským dokumentem, který se spolupráce v této oblasti týká.

S dosavadním postupem mají přitom podle všeho některé členské státy potíž. Marně například žádají možnost nahlédnout do dopisu, který do Londýna kvůli Galileu v dubnu poslal nový generální tajemník Evropské komise Martin Selmayr.