EU zachrání Soros? Ve hře jsou migrace, úspory a desintegrace Evropy

Omylům je třeba čelit

Soros tvrdí, že jeho úspěch spočívá v tom, že chyby nepovažuje za hanbu, ale je na ně hrdý, poukazuje prestižní deník. "Jakmile si uvědomíme, že nedokonalé chápání je lidskou vlastností, není hanbou mýlit se, pokud dokážeme své chyby napravit," cituje editorial finančníka. Dodává, že v tomto duchu Soros nedávno v Paříži prohlásil, že existuje východisko ze současné evropské krize, ale jen pokud bude EU čelit svým omylům a chybám.

Rady od mimořádně bohatého muže označuje za The Guardian za smíšené požehnání. Sorosovi přičítá k dobru, že nechává své firmy finančně podporoval "otevřené společnosti", které preferuje a které ztělesňuje dobrovolný svazek rovných zemí v rámci EU, což však nezůstává bez odpovědi - Sorosova nadace byla například vykázána z Maďarska na základě antisemitských pomluv a obvinění, že je zhoubnou vnější silou.  

Miliardářovu analýzu ovšem editorial označuje za bystrou a trefnou. "Soros argumentuje, že měnová unie radikálně změnila dynamiku EU a dopad finančního krachu otevřel do té doby latentní napětí mezi státy," píše britský server. Doplňuje, že solidarita mezi zeměmi je opakovaně zkoušena a mnohdy se ukazuje jako nedostatečná.

Soros má pravdu, že EU se sama uvrhla do závislosti na úsporách, čehož využívají populističtí politici k posilování euroskepticismu, uvádí renomovaný deník. Poukazuje, že rovněž rychle využili strachu po uprchlické krizi z roku 2015, kdy jejich varování před teroristickou hrozbou a kolapsem veřejných služeb oslovila mnoho lidí.   

Migrace také ukazuje Evropanům absurditu britské posedlosti brexitem, tvrdí The Guardian. Připomíná, že zatímco zbytek kontinentu se zaměřoval na masovou migraci z vnějšku, Británii ovládla myšlenka kontroly volného pohybu občanů EU.

Migrace, úspory, desintegrace

"Třemi nejpalčivějšími problémy, kterým EU čelí, jsou uprchlická krize, sebepoškozující úsporná politika a územní desintegrace," deklaruje prestižní deník. Podotýká, že Sorosovy odpovědi jsou prosté - možná až příliš s ohledem na rozsah krize -, ale zaslouží si širokou publicitu.

V otázce migrace Soros citlivě navrhuje, aby EU přijala férovou, jednotnou migrační politiku a podporovala demokratický rozvoj v nejchudších částech světa, čímž by snížila příliv migrantů, poukazuje The Guardian. Dodává, že v případě brexitu miliardář doporučuje, aby se Británie znovu zapojila do "mnohokolejné Evropy", která by umožnila zemím v rámci EU cestovat odlišnou rychlostí k uskutečnitelným a zřejmým, ale rozdílným cílům.

Dané myšlenky je nutné brát vážné, byť debata o nich je snadnější než jejich realizace, konstatuje britský server. Za nejpodstatnější označuje Sorosův názor na eurozónu - ta je v současné formě nestabilní a krize v jižní Evropě - stejně jako výsledek posledních voleb v Itálii - odhaluje trvalou neschopnost nastolit správnou fiskální politiku pro celou měnovou unii.

Z tohoto důvodu francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o federální rozpočet pod dohledem evropského ministra financí a většina jeho bolestivých domácích opatření je vedena snahou ukázat Německu, že Francie je odhodlána realizovat tvrdě odpovědnou fiskální politiku, kterou Berlín preferuje, nastiňuje editorial. Připomíná, že eurozóna je momentálně silně zaujatá vůči deflaci, ale nemá žádný odsouhlasený rámec pro koordinované zvyšování cen a peněz v oběhu.

Evropská centrální banka sice kupuje vládní dluhopisy zemí, které se potácejí na pokraji insolvence, ale pouze pokud se tyto státy zavážou k sebedestruktivní politice zvyšování daní a výdajových škrtů, poukazuje The Guardian. Zdůrazňuje, že toto krizi nevyřeší, jen ji odkládá, přičemž situaci přirovnává k zakrývání trhlin ve zdi levnou tapetou, s cílem zamaskovat narušenou strukturu.

"Téměř polovina nezaměstnaných lidí v produktivním věku v EU je ohrožena chudobou," píše prestižní deník. Dodává, že ani Británie se nemůže této debatě vyhnout, jelikož Londýn je vnějším finančním centrem eurozóny, byť proti se tomu britské ministerstvo financí a britská centrální banka snaží bojovat.

Dnes, kdy čelíme začátku ekonomického propadu, nemohou evropští politici snadno uvolnit fiskální politiku, ani devalvovat své měny, aby podpořili expert svých zemí, konstatuje editorial. Uzavírá, že čelit této chybě a napravit ji by mělo být pro EU naprosto prioritní záležitostí.