Evropu stále víc zamořuje kokain. Česká protidrogová politika patří v EU k nejúčinnějším, tvrdí expert

"Přibývá užívání kokainu. Analýza ceny a čistoty ukázala, že cena zůstala stejná, ale čistota se zvyšuje," uvedla na tiskové konferenci v Praze expertka EMCDDA Marica Ferri. Podle ní se kokain a heroin zpracovávají i v Evropě. Rozšířenější užívání pak potvrdila analýza odpadních vod ve 26 z 31 evropských měst, a to nejvíc v Belgii, Nizozemsku, Španělsku a Británii. Nejnižší množství se objevilo ve sledovaných východoevropských městech.

Podle Ferri se stále častěji k obchodování s drogami používá internet, tedy hlavně jeho skrytá anonymní část Darknet neboli temná síť. "Dvě třetiny transakcí na internetu souvisejí s drogami. Není to jen Darknet, ale i sociální sítě," řekla expertka EMCDDA.

Loni se díky evropskému systému včasného varování podařilo zachytit 51 nových substanci. Počet odhalených omamných látek v posledních letech postupně klesá. Nejvíc jich bylo v roce 2001, a to 101. 

V roce 2016 v zemích Evropské unie, Turecku a Norsku zemřelo na předávkování více než 9000 lidí. Stalo se tak především v souvislosti s heroinem a dalšími opioidy - i když často v kombinaci s jinými látkami, zejména s alkoholem a benzodiazepiny. V roce 2015 to bylo podle odhadů centra 8441 úmrtí.

Zvýšená dostupnost kokainu v Evropě souvisí podle EMCDDA s větší mírou pěstování koky a výroby kokainu v Latinské Americe. Zpráva uvádí, že mezi roky 2014 a 2016 o pětinu (na 30.300 klientů) stoupl počet lidí, kteří poprvé nastoupili na léčbu kvůli problémům s touto drogou.

Evropa je nejen významným drogovým trhem, ale také stále důležitějším regionem pro samotnou výrobu narkotik. Největším zdrojem pervitinu v Evropě je dlouhodobě Česká republika a nově také příhraniční oblasti sousedních zemí. V roce 2016 bylo v Evropě hlášeno 291 nelegálních laboratoří na výrobu metamfetaminu, z čehož 261 bylo v ČR.

Nejběžněji užívanou nelegální drogou v Evropě zůstává konopí. V roce 2016 se v Evropě konopí týkaly více než tři čtvrtiny z 800.000 trestných činů spojených s užíváním nebo držením drog. Jedná se rovněž o nejčastěji zachycenou drogu - v roce 2016 bylo v EU ohlášeno 763.000 případů zadržení konopných produktů.

Česká protidrogová politika patří v EU k nejúčinnějším

"Dokáže například úspěšně bránit šíření infekcí. Síť léčebných zařízení je ale v ČR nedostatečná a pomoc lidem, kteří chtějí závislost překonat, není vždy dostupná," řekl šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. 

"Ve srovnání s ostatními státy - zejména s těmi západními - je naše protidrogová politika poměrně levná, když se podíváme na poměr výdajů z veřejných rozpočtů. Svědčí to o tom, že dokážeme dostupné finance efektivně využít," uvedl Mravčík.

Stát, kraje a obce na protidrogovou politiku podle něj dávají zhruba půl miliardy korun ročně. Velká část z obnosu putuje právě do prevence a snižování rizik. Česko má třeba účinný program výměny injekčních stříkaček či dostupná centra pro první kontakt, podotkl Mravčík.

Podle evropské zprávy patří ČR ke státům s nejvyšší dostupností výměny jehel, díky níž je možné šíření nákaz bránit. Česko se tak řadí k zemím jako Británie, Norsko či Finsko. Nejméně se jehly naopak mění v Polsku či Rumunsku. Výskyt žloutenky typu C mezi uživateli měla ČR nejnižší, ukazují výsledky zprávy.

Za hlavní problém označil Moravčík nedostatečnou dostupnost substituční léčby. Center je málo a mají také malou kapacitu. Lék buprenorfin si musí pacienti navíc platit sami. "Dostupnost substituce je tak velmi nízká," uvedl.

Ambulantní síť ordinací a poraden se v polovině 90. let rozpadla a nyní se postupně buduje znovu. Málo lékařů má ale smlouvu se zdravotními pojišťovnami.