Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může odehrát násilný čin, mající za sebou i několik stovek mrtvých. Ačkoliv samotná pravděpodobnost, že se běžný Evropan stane terčem útoku je stále malá, terorismus přesto dokáže způsobit mnoho škody – a jak ukazuje studie výzkumné organizace Rand Europe, nejen na fyzické a psychické úrovni, ale i té materiální.
Podle údajů zprávy terorismus se promítl výrazně negativně do hospodářského růstu Evropy. 28 členských států EU ztratilo okolo 180 miliard dolarů v termínech HDP. Nejvíce zasažené byly Británie (43,7 miliard dolarů) a Francie (43 miliard dolarů), po nich následovalo Španělsko (40,8 miliard dolarů) a Německo (19,2 miliard dolarů).
Tyto poznatky nejsou příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že zmíněné země se staly dějištěm těch nejbrutálnějších teroristických útoků, které přinesly největší počet obětí. Ve Velké Británii v roce 2005 zahynulo při bombovém útoku 52 lidí, podle údajů Global Terrorism Database zemřelo v letech 2000 až 2015 90 lidí. Ve Francii se v 2015 odehrála koordinovaná akce teroristických činů, která vedla k zabití 130 lidí, 86 lidí bylo téhož roku zabito náklaďákem v Nice. Ve Španělsku v roce 2004 byl uspořádán bombový útok v metru, vůbec jeden z nejhorších teroristických útoků na evropské půdě vůbec, který měl za následek 192 mrtvých.
Kromě toho terorismus přinesl zvýšené lidské a fyzické kapitálové náklady ve výši dalších 5,6 miliard dolarů. Mezi ně patří náklady spojené se zabitím (tj. ztracené životní příjmy), náklady na ošetření zraněných či náklady na vyrovnání škod na majetku.
Teroristické útoky se významně podepisují na psychice lidí. V současném mediálním světě se diváci stávají přímými pozorovateli dění a jsou tak přímo vystavěni hrůze doprovázející smrtící útoky takřka jako jejich oběti. Tato participace se podepisuje na jejich ekonomickém jednání. Např. Evropané začali více utrácet a méně si šetřit z důvodu nejistoty, zda nebudou příštími terči teroristického útoku. Taktéž finanční společnosti na skutečnost terorismu mohou reagovat tím, že sníží sazby úspor a investic.
Speciálním odvětvím, které zvláště trpí teroristickými útoky, je turismus. Teroristé se pokouší zaútočit zvláště tam, kde je shromážděno mnoho lidí, což bývají právě památky a známá místa, kde se srocují turisté. Odhaduje se, že po pařížských útocích 2015 francouzské hotely ztratily 270 milionů eur kvůli zrušeným rezervacím.
Server Euronews nicméně upozorňuje na to, že turistický průmysl se dokáže dostat se z obtížné situace stále rychleji, jak si i lidé zvykají na realitu terorismu v dnešním světě. Zatímco po 11. září 2001 trvalo 34 měsíců, než se úroveň obsazenosti hotelů v New Yorku vrátila tam, kde byla předtím, v případě madridských hotelů to trvalo rok a v Londýně po útoků v roce 2005 už jen devět měsíců.
I zpráva Rand Europe poukazuje na to, že Evropa je stále zvyklejší na teroristické útoky a vrací se v poměrně krátkém čase (u turistického průmyslu je to okolo tří měsíců) zpět do ekonomického normálu. Nákupní zvyklosti spotřebitelů zůstávají stabilní a někdy se i po teroristickém útoku zvyšují a neexistuje výrazná změna v poměru vládních výdajů členských států EU ve vztahu k jejich HDP z hlediska terorismu.
Studie též poukazuje na to, že teroristické útoky snižují důvěru lidí ve vládní instituce, legální systém, policie či ve své spoluobčany. Snižují též pocit životní satisfakce a štěstí.
Členské státy nejsou jedinými zeměmi na světě, které úbytek peněz kvůli teroristickým útokům. New York Times poukazují na to, že kdyby Izrael v letech 1994 až 2003 zažíval mír, jeho HDP by bylo o 8% větší. V roce 2011 americké noviny ukázaly, že ekonomická škoda způsobená útoky 11. září může být až 3,3 biliónů dolarů když se započtou všechny ušlé ekonomické příležitosti, náklady na obnovu poškozených osob a budov a výdaje pro bezpečností služby. Do tohoto čísla se nicméně i počítají i náklady vedené na válečné operace USA v rámci „boje s terorismem“.
Studie, zadaná Evropským parlamentem, používala ekonometrické modelové techniky k vyčíslení dopadu terorismu na růst HDP na obyvatele od roku 2004 do roku 2016 ve všech 29 členských zemích EU. Výzkumníci upozorňují, že některé její údaje mohou být tedy zkreslené, protože neměli všechna data potřebná k vyhodnocení vlivu teroristických útoků z roku 2017 na HDP.
Související
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
Terorismus , EU (Evropská unie) , Velká Británie , Francie , turistika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
před 2 hodinami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 3 hodinami
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 3 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 4 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 5 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 6 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 7 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 8 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 9 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 10 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 10 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 11 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 13 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.
Zdroj: Libor Novák