Kolik stojí Evropu terorismus? Studie dospěla k ohromující sumě

Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může odehrát násilný čin, mající za sebou i několik stovek mrtvých. Ačkoliv samotná pravděpodobnost, že se běžný Evropan stane terčem útoku je stále malá, terorismus přesto dokáže způsobit mnoho škody – a jak ukazuje studie výzkumné organizace Rand Europe, nejen na fyzické a psychické úrovni, ale i té materiální.

Podle údajů zprávy terorismus se promítl výrazně negativně do hospodářského růstu Evropy. 28 členských států EU ztratilo okolo 180 miliard dolarů v termínech HDP. Nejvíce zasažené byly Británie (43,7 miliard dolarů) a Francie (43 miliard dolarů), po nich následovalo Španělsko (40,8 miliard dolarů) a Německo (19,2 miliard dolarů).

Tyto poznatky nejsou příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že zmíněné země se staly dějištěm těch nejbrutálnějších teroristických útoků, které přinesly největší počet obětí. Ve Velké Británii v roce 2005 zahynulo při bombovém útoku 52 lidí, podle údajů Global Terrorism Database zemřelo v letech 2000 až 2015 90 lidí. Ve Francii se v 2015 odehrála koordinovaná akce teroristických činů, která vedla k zabití 130 lidí, 86 lidí bylo téhož roku zabito náklaďákem v Nice. Ve Španělsku v roce 2004 byl uspořádán bombový útok v metru, vůbec jeden z nejhorších teroristických útoků na evropské půdě vůbec, který měl za následek 192 mrtvých.

Kromě toho terorismus přinesl zvýšené lidské a fyzické kapitálové náklady ve výši dalších 5,6 miliard dolarů. Mezi ně patří náklady spojené se zabitím (tj. ztracené životní příjmy), náklady na ošetření zraněných či náklady na vyrovnání škod na majetku.

Teroristické útoky se významně podepisují na psychice lidí. V současném mediálním světě se diváci stávají přímými pozorovateli dění a jsou tak přímo vystavěni hrůze doprovázející smrtící útoky takřka jako jejich oběti. Tato participace se podepisuje na jejich ekonomickém jednání. Např. Evropané začali více utrácet a méně si šetřit z důvodu nejistoty, zda nebudou příštími terči teroristického útoku. Taktéž finanční společnosti na skutečnost terorismu mohou reagovat tím, že sníží sazby úspor a investic.

Speciálním odvětvím, které zvláště trpí teroristickými útoky, je turismus. Teroristé se pokouší zaútočit zvláště tam, kde je shromážděno mnoho lidí, což bývají právě památky a známá místa, kde se srocují turisté. Odhaduje se, že po pařížských útocích 2015 francouzské hotely ztratily 270 milionů eur kvůli zrušeným rezervacím.

Server Euronews nicméně upozorňuje na to, že turistický průmysl se dokáže dostat se z obtížné situace stále rychleji, jak si i lidé zvykají na realitu terorismu v dnešním světě. Zatímco po 11. září 2001 trvalo 34 měsíců, než se úroveň obsazenosti hotelů v New Yorku vrátila tam, kde byla předtím, v případě madridských hotelů to trvalo rok a v Londýně po útoků v roce 2005 už jen devět měsíců.

I zpráva Rand Europe poukazuje na to, že Evropa je stále zvyklejší na teroristické útoky a  vrací se v poměrně krátkém čase (u turistického průmyslu je to okolo tří měsíců) zpět do ekonomického normálu. Nákupní zvyklosti spotřebitelů zůstávají stabilní a někdy se i po teroristickém útoku zvyšují a neexistuje výrazná změna v poměru vládních výdajů členských států EU ve vztahu k jejich HDP z hlediska terorismu.    

Studie též poukazuje na to, že teroristické útoky snižují důvěru lidí ve vládní instituce, legální systém, policie či ve své spoluobčany. Snižují též pocit životní satisfakce a štěstí.

Členské státy nejsou jedinými zeměmi na světě, které úbytek peněz kvůli teroristickým útokům. New York Times poukazují na to, že kdyby Izrael v letech 1994 až 2003 zažíval mír, jeho HDP by bylo o 8% větší. V roce 2011 americké noviny ukázaly, že ekonomická škoda způsobená útoky 11. září může být až 3,3 biliónů dolarů když se započtou všechny ušlé ekonomické příležitosti, náklady na obnovu poškozených osob a budov a výdaje pro bezpečností služby. Do tohoto čísla se nicméně i počítají i náklady vedené na válečné operace USA v rámci „boje s terorismem“.  

Studie, zadaná Evropským parlamentem, používala ekonometrické modelové techniky k vyčíslení dopadu terorismu na růst HDP na obyvatele od roku 2004 do roku 2016 ve všech 29 členských zemích EU. Výzkumníci upozorňují, že některé její údaje mohou být tedy zkreslené, protože neměli všechna data potřebná k vyhodnocení vlivu teroristických útoků z roku 2017 na HDP.

Související

Více souvisejících

Terorismus EU (Evropská unie) Velká Británie Francie turistika

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 46 minutami

Aktualizováno před 55 minutami

před 1 hodinou

Robert Fico

Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku

Údajný útočník, který ve středu střílel na slovenského premiéra Roberta Fica, se v roce 2016 stal sám terčem útoku. Juraj Cintula tehdy pracoval jako ochranka obchodního domu ve městě Levice.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Harapes

Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes

Česko zasáhla ve středu smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo. Harapes v poslední době bojoval s vážnými zdravotními problémy. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Česká televize, ilustrační foto

Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků

Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc 865 milionů korun a Český rozhlas si polepší o 331 milionů korun. Ministerstvo kultury navrhuje od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč měsíčně, jak uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS) na dnešní tiskové konferenci. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí

Podle onkologů bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současnosti vedou onemocnění srdce, ale nádory již nyní způsobují přibližně 28.000 úmrtí ročně, což představuje čtvrtinu všech úmrtí.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy