Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může odehrát násilný čin, mající za sebou i několik stovek mrtvých. Ačkoliv samotná pravděpodobnost, že se běžný Evropan stane terčem útoku je stále malá, terorismus přesto dokáže způsobit mnoho škody – a jak ukazuje studie výzkumné organizace Rand Europe, nejen na fyzické a psychické úrovni, ale i té materiální.
Podle údajů zprávy terorismus se promítl výrazně negativně do hospodářského růstu Evropy. 28 členských států EU ztratilo okolo 180 miliard dolarů v termínech HDP. Nejvíce zasažené byly Británie (43,7 miliard dolarů) a Francie (43 miliard dolarů), po nich následovalo Španělsko (40,8 miliard dolarů) a Německo (19,2 miliard dolarů).
Tyto poznatky nejsou příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že zmíněné země se staly dějištěm těch nejbrutálnějších teroristických útoků, které přinesly největší počet obětí. Ve Velké Británii v roce 2005 zahynulo při bombovém útoku 52 lidí, podle údajů Global Terrorism Database zemřelo v letech 2000 až 2015 90 lidí. Ve Francii se v 2015 odehrála koordinovaná akce teroristických činů, která vedla k zabití 130 lidí, 86 lidí bylo téhož roku zabito náklaďákem v Nice. Ve Španělsku v roce 2004 byl uspořádán bombový útok v metru, vůbec jeden z nejhorších teroristických útoků na evropské půdě vůbec, který měl za následek 192 mrtvých.
Kromě toho terorismus přinesl zvýšené lidské a fyzické kapitálové náklady ve výši dalších 5,6 miliard dolarů. Mezi ně patří náklady spojené se zabitím (tj. ztracené životní příjmy), náklady na ošetření zraněných či náklady na vyrovnání škod na majetku.
Teroristické útoky se významně podepisují na psychice lidí. V současném mediálním světě se diváci stávají přímými pozorovateli dění a jsou tak přímo vystavěni hrůze doprovázející smrtící útoky takřka jako jejich oběti. Tato participace se podepisuje na jejich ekonomickém jednání. Např. Evropané začali více utrácet a méně si šetřit z důvodu nejistoty, zda nebudou příštími terči teroristického útoku. Taktéž finanční společnosti na skutečnost terorismu mohou reagovat tím, že sníží sazby úspor a investic.
Speciálním odvětvím, které zvláště trpí teroristickými útoky, je turismus. Teroristé se pokouší zaútočit zvláště tam, kde je shromážděno mnoho lidí, což bývají právě památky a známá místa, kde se srocují turisté. Odhaduje se, že po pařížských útocích 2015 francouzské hotely ztratily 270 milionů eur kvůli zrušeným rezervacím.
Server Euronews nicméně upozorňuje na to, že turistický průmysl se dokáže dostat se z obtížné situace stále rychleji, jak si i lidé zvykají na realitu terorismu v dnešním světě. Zatímco po 11. září 2001 trvalo 34 měsíců, než se úroveň obsazenosti hotelů v New Yorku vrátila tam, kde byla předtím, v případě madridských hotelů to trvalo rok a v Londýně po útoků v roce 2005 už jen devět měsíců.
I zpráva Rand Europe poukazuje na to, že Evropa je stále zvyklejší na teroristické útoky a vrací se v poměrně krátkém čase (u turistického průmyslu je to okolo tří měsíců) zpět do ekonomického normálu. Nákupní zvyklosti spotřebitelů zůstávají stabilní a někdy se i po teroristickém útoku zvyšují a neexistuje výrazná změna v poměru vládních výdajů členských států EU ve vztahu k jejich HDP z hlediska terorismu.
Studie též poukazuje na to, že teroristické útoky snižují důvěru lidí ve vládní instituce, legální systém, policie či ve své spoluobčany. Snižují též pocit životní satisfakce a štěstí.
Členské státy nejsou jedinými zeměmi na světě, které úbytek peněz kvůli teroristickým útokům. New York Times poukazují na to, že kdyby Izrael v letech 1994 až 2003 zažíval mír, jeho HDP by bylo o 8% větší. V roce 2011 americké noviny ukázaly, že ekonomická škoda způsobená útoky 11. září může být až 3,3 biliónů dolarů když se započtou všechny ušlé ekonomické příležitosti, náklady na obnovu poškozených osob a budov a výdaje pro bezpečností služby. Do tohoto čísla se nicméně i počítají i náklady vedené na válečné operace USA v rámci „boje s terorismem“.
Studie, zadaná Evropským parlamentem, používala ekonometrické modelové techniky k vyčíslení dopadu terorismu na růst HDP na obyvatele od roku 2004 do roku 2016 ve všech 29 členských zemích EU. Výzkumníci upozorňují, že některé její údaje mohou být tedy zkreslené, protože neměli všechna data potřebná k vyhodnocení vlivu teroristických útoků z roku 2017 na HDP.
Související
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
Terorismus , EU (Evropská unie) , Velká Británie , Francie , turistika
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
před 53 minutami
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
před 1 hodinou
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 2 hodinami
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 3 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 4 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 5 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 5 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 6 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 7 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
Mnozí Češi nacházející se na Blízkém východě se snaží dostat co nejrychleji domů. Neváhají přitom kritizovat politiky, například ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Problémy s návratem navíc mohou mít i občané v zemích, které nejsou konfliktem přímo ohrožené.
Zdroj: Jan Hrabě