Kolik stojí Evropu terorismus? Studie dospěla k ohromující sumě

Terorismus patří mezi největší bezpečností hrozby dneška. V podstatě kdykoliv a kdekoliv se může odehrát násilný čin, mající za sebou i několik stovek mrtvých. Ačkoliv samotná pravděpodobnost, že se běžný Evropan stane terčem útoku je stále malá, terorismus přesto dokáže způsobit mnoho škody – a jak ukazuje studie výzkumné organizace Rand Europe, nejen na fyzické a psychické úrovni, ale i té materiální.

Podle údajů zprávy terorismus se promítl výrazně negativně do hospodářského růstu Evropy. 28 členských států EU ztratilo okolo 180 miliard dolarů v termínech HDP. Nejvíce zasažené byly Británie (43,7 miliard dolarů) a Francie (43 miliard dolarů), po nich následovalo Španělsko (40,8 miliard dolarů) a Německo (19,2 miliard dolarů).

Tyto poznatky nejsou příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že zmíněné země se staly dějištěm těch nejbrutálnějších teroristických útoků, které přinesly největší počet obětí. Ve Velké Británii v roce 2005 zahynulo při bombovém útoku 52 lidí, podle údajů Global Terrorism Database zemřelo v letech 2000 až 2015 90 lidí. Ve Francii se v 2015 odehrála koordinovaná akce teroristických činů, která vedla k zabití 130 lidí, 86 lidí bylo téhož roku zabito náklaďákem v Nice. Ve Španělsku v roce 2004 byl uspořádán bombový útok v metru, vůbec jeden z nejhorších teroristických útoků na evropské půdě vůbec, který měl za následek 192 mrtvých.

Kromě toho terorismus přinesl zvýšené lidské a fyzické kapitálové náklady ve výši dalších 5,6 miliard dolarů. Mezi ně patří náklady spojené se zabitím (tj. ztracené životní příjmy), náklady na ošetření zraněných či náklady na vyrovnání škod na majetku.

Teroristické útoky se významně podepisují na psychice lidí. V současném mediálním světě se diváci stávají přímými pozorovateli dění a jsou tak přímo vystavěni hrůze doprovázející smrtící útoky takřka jako jejich oběti. Tato participace se podepisuje na jejich ekonomickém jednání. Např. Evropané začali více utrácet a méně si šetřit z důvodu nejistoty, zda nebudou příštími terči teroristického útoku. Taktéž finanční společnosti na skutečnost terorismu mohou reagovat tím, že sníží sazby úspor a investic.

Speciálním odvětvím, které zvláště trpí teroristickými útoky, je turismus. Teroristé se pokouší zaútočit zvláště tam, kde je shromážděno mnoho lidí, což bývají právě památky a známá místa, kde se srocují turisté. Odhaduje se, že po pařížských útocích 2015 francouzské hotely ztratily 270 milionů eur kvůli zrušeným rezervacím.

Server Euronews nicméně upozorňuje na to, že turistický průmysl se dokáže dostat se z obtížné situace stále rychleji, jak si i lidé zvykají na realitu terorismu v dnešním světě. Zatímco po 11. září 2001 trvalo 34 měsíců, než se úroveň obsazenosti hotelů v New Yorku vrátila tam, kde byla předtím, v případě madridských hotelů to trvalo rok a v Londýně po útoků v roce 2005 už jen devět měsíců.

I zpráva Rand Europe poukazuje na to, že Evropa je stále zvyklejší na teroristické útoky a  vrací se v poměrně krátkém čase (u turistického průmyslu je to okolo tří měsíců) zpět do ekonomického normálu. Nákupní zvyklosti spotřebitelů zůstávají stabilní a někdy se i po teroristickém útoku zvyšují a neexistuje výrazná změna v poměru vládních výdajů členských států EU ve vztahu k jejich HDP z hlediska terorismu.    

Studie též poukazuje na to, že teroristické útoky snižují důvěru lidí ve vládní instituce, legální systém, policie či ve své spoluobčany. Snižují též pocit životní satisfakce a štěstí.

Členské státy nejsou jedinými zeměmi na světě, které úbytek peněz kvůli teroristickým útokům. New York Times poukazují na to, že kdyby Izrael v letech 1994 až 2003 zažíval mír, jeho HDP by bylo o 8% větší. V roce 2011 americké noviny ukázaly, že ekonomická škoda způsobená útoky 11. září může být až 3,3 biliónů dolarů když se započtou všechny ušlé ekonomické příležitosti, náklady na obnovu poškozených osob a budov a výdaje pro bezpečností služby. Do tohoto čísla se nicméně i počítají i náklady vedené na válečné operace USA v rámci „boje s terorismem“.  

Studie, zadaná Evropským parlamentem, používala ekonometrické modelové techniky k vyčíslení dopadu terorismu na růst HDP na obyvatele od roku 2004 do roku 2016 ve všech 29 členských zemích EU. Výzkumníci upozorňují, že některé její údaje mohou být tedy zkreslené, protože neměli všechna data potřebná k vyhodnocení vlivu teroristických útoků z roku 2017 na HDP.

Související

Ilustrační fotografie

Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán

Britská protiteroristická policie vyšetřuje možnou íránskou stopu v případu zmařeného bombového útoku nedaleko letecké základny RAF Fairford v západní Anglii. Ozbrojené složky na místě zadržely pět mužů poté, co ve třech zaparkovaných dodávkách objevily výbušniny. Nalezený materiál podle prvotních zjištění vyšetřovatelů odpovídá podomácku vyrobeným výbušným zařízením. Policie v celé oblasti vyhlásila stav závažného incidentu a kolem podezřelých vozidel stanovila bezpečnostní kordon o poloměru čtyř set metrů.

Více souvisejících

Terorismus ,  EU (Evropská unie) ,  Velká Británie ,  Francie ,  turistika

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy