Jak zatočit s migrací? Merkelová přišla s dalším nápadem

Už během svého projevu ve spolkovém sněmu připomněla německá kancléřka, že by se evropští lídři měli snažit najít řešení migrační krize tak, aby byly zachovány hodnoty multilateralismu místo unilateralismu. Zkrátka podtrženo sečteno neexistuje jeden univerzální způsob, jak si poradit s migrací, a jednotlivé členské země by tedy měli respektovat různorodost s tím, že by se pak dobrali pro všemi stranami akceptovatelného kompromisu.

Podle Merkelové by bylo přímo alarmující, kdyby se nepodařilo zachovat hodnoty, na nichž stojí a padá současná Evropa. Řešit by se také měla v prvé řadě příčina toho, proč lidé odcházejí ze svých domovů, a ne jenom následek.

Merkelové, které se po zdlouhavých jednáních o nové vládě podařilo obnovit velkou koalici se sociální demokracií, však neteče do bot pouze v zahraničí, nýbrž i doma. Předseda jejího koaličního partnera CSU Horst Seehofer totiž prosazuje, aby se z Německa deportovali všichni přistěhovalci, registrovaní v jiné zemi, pokud se jí nepodaří do 1. července najít finální řešení.

S tímto ale Merkelová, která od vypuknutí evropské migrační krize v roce 2015 prosazuje politiku otevřených hranic nesouhlasí, a snaží se najít jinou alternativu. Podpory se jí dostalo například ze strany vládních představitelů Lucemburska, Finska a Španělska, kterým se taktéž nezamlouvá představa dalšího přemisťování migrantů, byť registrovaných v jiné zemi, než je Německo.

"Na druhou stranu chápu, že se Němci ptají, proč musí být všechno jenom na nich," řekl lucemburský premiér Xavier Bettell, který podpořil Merkelovou v jejím dosavadním přístupu k migrační krizi. Stejný postoj zaujal španělský premiér Pedro Sánchez, podle něhož je potřeba zachovávat celoevropskou solidaritu, zejména s Německem, kterého se migrační krize dotkla hodně. 

Prosadit však všestranně akceptovatelné řešení dva roky trvající utečenecké krize však nebude rozhodně jednoduché. Například Itálie hrozí, že pokud nebude maximálně vyhověno jejím požadavkům, využije svého práva veta. 

Revize dosavadní azylové politiky se bude týkat hlavně přehodnocení systému, který je založený na principu první bezpečné země, kde veškeré břemeno leželo na státech jižní Evropy Itálii, Řecku a Španělsku, k jejímž břehům připlouvaly čluny s migranty.

Řecko nabídlo Merkelové pomoc s tím, že si vezme zpět migranty, registrované na jejich území, kteří ale odešli do Německa. V případě Itálie je to ale těžší. Tam totiž vznikla vláda sestávající výhradně z euroskeptických a hlavně antiimigračních stran, která trvá na principu sdíleného migrační zátěže. Že drží své slovo ukázala, když odmítla přijmout několik člunů připlouvajících k italským břehům.