PŘEHLEDNĚ: Jak chce EU zastavit nápor uprchlíků? Orbán slaví triumf V4

"Podařilo se nám zhatit tento návrh a dosáhli jsme přijetí svého návrhu," řekl maďarský premiér na videu. Návrh V4 podle něj jasně říkal, že nikdo nesmí být přesouván z uprchlického tábora do jiné země bez svolení dotyčného státu. Výsledkem dohody, kterou představitelé unijních států uzavřeli dnes ráno po mnoha hodinách jednání, je podle něj to, že Maďarsko zůstane zemí Maďarů a nestane se zemí imigrantů.

Zmínku o tom, aby ostatní země EU převzaly spoluzodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, prosazovala do závěrů summitu Itálie. Ačkoli se do nich nakonec tento požadavek nedostal, vyjádřil italský premiér Giuseppe Conte nad dosaženým kompromisem spokojenost.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini v reakci na dohodu uvedl, že "nedůvěřuje slovům". "Teď si počkáme na konkrétní činy," řekl v rozhovoru poskytnutém rádiu Capital. 

Člen vedení německé CSU Hans Michelbach v reakci na závěry summitu prohlásil, že jde o krok "správným směrem". Na otázku, zda budou výsledky vrcholné schůzky stačit ministru vnitra Horstu Seehoferovi (CSU), aby ustoupil od své hrozby, že začne na německých hranicích odmítat migranty registrované v jiné členské zemi EU, Michelbach jasně neodpověděl.

Spokojenost nad dosaženou dohodou vyjádřil také polský premiér Mateusz Morawiecki. "Nad ránem jsme uzavřeli dohodu, která je dobrá pro Polsko i celou unii," uvedl na twitteru a dodal, že "po více než dvou letech těžkých jednání, kontroverzí a tlaku všech 28 členů EU jednomyslně schválilo postoj Polska a Visegrádu".

Rakouský kancléř Sebastian Kurz řekl, že je šťastný, že se podařilo dosáhnout "změny trendu" v migrační politice EU.

Co se na summitu k migraci dohodlo?

Evropská rada potvrzuje, že předpokladem pro funkční politiku EU je komplexní přístup, jehož součástí je efektivnější kontrola vnějších hranic unie. Jde o výzvu nejen pro členské státy, ale pro celou Evropu.

Na trase přes centrální část Středozemního moře by měla být zintenzivněna snaha zastavit pašeráky lidí v Libyi a jinde. V tomto ohledu bude EU nadále stát na straně Itálie a dalších členských států.

V otázce takzvané východostředozemní trasy je zapotřebí plně realizovat dohodu mezi EU a Tureckem, zabránit novým příchodům (migrantů) z Turecka a migrační tok zastavit. Rovněž je nutné zajistit jejich rychlý návrat a zabránit ve vytváření nových pevninských i námořních tras. V otázce západostředozemní trasy bude EU s cílem zabránit nelegální migraci finančně i dalšími způsoby podporovat snahy členských států, a to zejména Španělska. Pomoci v této otázce se rovněž dostane zemím původu (migrantů) a tranzitním zemím, v tomto případě především Maroku.

Je nutné eliminovat podněty (migrantů) vydat se na nebezpečnou cestu. Jen tak lze definitivně narušit obchodní model pašeráků lidí a zabránit dalším tragickým ztrátám na životech. To si žádá sdílené či doplňující kroky ze strany členských států v otázce vyloďování migrantů. Evropská rada žádá radu ministrů i Evropskou komisi, aby se rychle začaly zabývat možností vzniku regionálních platforem k vylodění, a to v úzké spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Tato střediska by v souladu s mezinárodním právem měla zkoumat jednotlivé případy, aniž by vytvářela podněty k migraci.

Na základě společné snahy a mezinárodního práva by zachránění (migranti) na území EU měli být umístěni do zařízení v členských státech, kde bude možné případy rychle a bezpečně zpracovat a rozhodnout, zda jde o neregulérní migranty, kteří budou vráceni do vlasti, nebo zda jde o lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu založenou na principu solidarity. Členské státy budou mít při spravování středisek plnou podporu EU. Budování těchto zařízení bude nicméně dobrovolné. Stejně tak budou dobrovolné veškeré kroky spojené s těmito centry, a to včetně převozu a přesídlení migrantů.

Migrační problém si ve své podstatě žádá spolupráci s Afrikou, jejímž cílem je společensko-ekonomická transformace afrického kontinentu. Evropská rada připomíná, že je nutné, aby členské státy finanční a materiální pomocí zajistily kontrolu vnějších hranic EU. Rovněž je zapotřebí efektivně vracet neregulérní migranty.

Další pohyb žadatelů o azyl mezi členskými státy může ohrozit společný azylový systém a schengenské acquis (pravidla Schengenu). Členské země by měly zavést veškeré možné administrativní a právní opatření s cílem těmto pohybům zabránit a rovněž by měly spolupracovat mezi sebou.