EU je existenční hrozba? Z Británie zní varování před katastrofou

NÁZOR - Plán na opuštění EU, který představila britská premiérka Theresa Mayová, je momentem vítězství soudného rozumu v šílenství brexitu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník v něm poukazuje, že se konečně ukázalo, co brexit v podání Mayové znamená, přičemž za dobrou zprávou považuje skutečnost, že je měkčí, než předsedkyně vlády původně naznačovala.

Katastrofa pro Británii

"Špatnou zprávou je, že je to stále brexit," zdůrazňuje levicový deník. Kvituje ovšem racionální závěr premiérky, že její nepřekročitelné linie načrtnuté tak, aby uspokojily zastánce tvrdého postupu v Konzervativní straně, by znamenaly pro britský obchod a pracovní místa v zemi katastrofu.

Mayová učinila rozhodný a správný krok, aby se s touto linií rozešla, deklaruje The Guardian. Vysvětluje, že namísto celkového odchodu z jednotného trhu a opuštění všech regulací EU premiérka navrhuje po brexitu "udržet společná pravidla pro veškeré zboží", včetně zemědělských produktů, a její plán místo ukončení jurisdikce Evropského soudního dvora počítá s tím, že britští soudci budou nadále brát ohled na evropské judikatury.  

Iluzorní myšlení ovšem stále přetrvává, varuje editorial. Uvádí, že Brusel neumožní Británii odmítat budoucí evropské regule na zboží a omezovat svobodný pohyb osob, ani když Londýn přijme "obchodní důsledky", stejně jako EU nepřistoupí na byrokratické schéma, které by usnadnilo celní dohody tím, že přenese výběr cel na třetí země.

"Není šance, že toto bude schváleno v Bruselu, který bude místo toho nepochybně žádat permanentní brzdu v dohodě o odchodu, která zachová Británii v celní unii s EU, dokud ta nepřijde s funkční alternativou," pokračuje renomovaný server. Za dobrou novinku považuje, že v Downing  Street začíná vycházet na povrch realita a plán Mayové museli podepsat vládní ministři.  

Existují tedy náznaky, že brexit v podání Mayové by mohl dopadnout dobře, ale premiérka má k tomuto ještě daleko, především pokud EU bude chtít od Británie další záruky a jasná prohlášení, deklaruje prestižní deník. Varuje, že brexit je mnohem více o krizi v Konzervativní straně než o tom, na co zbylých sedmadvacet zemí EU v reálu přistoupí.

Konzervatismus, podobně jako sociální demokracie, se v době zažité pořádky narušující globalizace zmítá v potížích, jelikož se mění životní styl a pracovní i rodinný život, poukazuje editorial. Dodává, že Konzervativní stranu, která má chránit zájmy byznysu, čeká názorový kolaps, pokud se její hlavní frakce nyní rozhodne ničit pravidla kapitalismu.

Záblesk naděje     

Británie má nicméně záblesk naděje, protože různé členské státy EU se pohybují odlišnou rychlostí a pokud země zůstane na jednotném trhu a v rámci celní unie, ocitne se sice v pomalejším pruhu, ale nikoliv zcela mimo silnici, podotýká The Guardian. Naznačuje, že v budoucnu by se Spojené království mohlo k EU dle své volby k opět těsněji přimknout, případně naopak vzdálit.

Stoupenci tvrdé linie sice mohou považovat tuto flexibilitu za formu poddajnosti, ale v nejistých dobách se taková možnost jeví jako realismus, deklaruje levicový deník. Tvrdí, že Británie potřebuje funkční model pro existenci mimo evropský politický projekt, který ji s EU pevně ekonomicky propojí.

"Bez ohledu na svou příchuť je brexit aktem sebepoškození. Mayová zjevně nabízí kosmetické změny ve volném pohybu (osob) a zároveň omezuje škody pro byznys," pokračuje britský server. Připomíná, že Británie bude nucena pravidla pouze přijímat, aniž by se podílela na jejich tvorbě, což je pro suverenitu země mnohem horší než současný stav.

Přesvědčení stoupenci brexitu EU ideologicky odmítají, jelikož ji chybně vinní za vše špatné v Británii, vysvětluje The Guardian. Podotýká, že pro tyto britské zákonodárce je průlom ze strany Mayové mnohem více než zabití prázdného sloganu, a proto budou chtít akcelerovat rozchod s Evropou na geopolitickou únikovou rychlost, která umožní osvobodit se z toho, co považují za omezující gravitační pole EU.

Evropa pravici v Konzervativní straně oslabila tím, že ji rozdělila, soudí prestižní deník. Připomíná, že pro mnoho konzervativců je brexit důležitý, ale ne víc než jednota strany a právě oni půjdou s Mayovou. Zbytek jsou "nesmiřitelní", kteří vidí EU jako existenční hrozbu pro Spojené království a této skupině se musí premiérka postavit v parlamentu, nabádá editorial.

Za útěchu považuje renomovaný server skutečnost, že Mayová po dvou letech přišla s nějakým programem, který bere v potaz realitu, jíž bude Británie při odchodu s EU čelit. "Ale bez toho, aby se rozloučila s tvrdou brexitovou parlamentní klikou, nedokáže přijít s plánem pro britský odchod z EU, který by se mohl ukázat jako praktický," uzavírá The Guardian.    

Související

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.
Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

Více souvisejících

Velká Británie ,  Brexit ,  Theresa Mayová ,  Konzervativní strana (VB) ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 3 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy